Potraty si nezasluhují podporu z morálního hlediska. Jejich právní úprava v demokratickém sekulárním státě by však měla respektovat rovnost pohlaví. Nikdo nepropaguje potraty jako metodu antikoncepce. Je záležitostí výchovy, povinného školního vzdělání způsobem přiměřeným věku i věcí finančně dostupné antikoncepce podle osobní preference ženy.
Pokud dojde k selhání, měla by být ženám poskytnuta možnost bezpečně a bez zbytečného odkladu provedeného zákroku za dostupných standardů lékařské vědy včetně užití medikamentů typu RU-486. Samozřejmý by měl být i snadný přístup k psychologické péči, která jejich těžkosti zmírní, nikoli je bude ještě prohlubovat.
Zkušenosti z řady států ukazují, že zákaz nebo znesnadnění přístupu k potratům pouze vytváří prostor pro ilegální nebo podomní metody. V rámci potratové turistiky cestovaly v 60. letech Švédky do Polska podobně, jako to dělají Polky opačným směrem dnes.
Kvalifikované odhady z Polska hovoří o 180 tisících potratů ročně. Majetným ženám jsou přístupné i specializované kliniky, které stát i církev neoficiálně tolerují. Právní překážky všude pouze prodlužují dobu mezi početím a potratem. Týká se to i žen při dočasném pobytu v zahraničí. To by měl být dostatečný důvod pro nevhodnost omezování tohoto druhu péče podle státní příslušnosti nebo trvalého pobytu pacientek.
Liberální úprava není žádnou pobídkou pro větší počty potratů, jak je dobře vidět na příkladu Nizozemska, které má jednu z nejvolnějších úprav, avšak i nejmenší potřebu potratů v Evropě.
Ministerstvem navrhovaná právní úprava z nich nevytváří metodu antikoncepce. Neznamená ani bagatelizaci problémů z hlediska individuálního svědomí, morálky nebo náboženského přesvědčení. Pouze se nesnaží klást ženám překážky.
Kroky připomínající dřívější potratové komise nebo pokusy podřizovat ženy jejich mužským partnerům (jejichž otcovství je ostatně velmi často pochybné i v prostředí na všechny strany se ohánějícím morálkou) by byly nežádoucí. Dělejme vše, aby potratů bylo minimum, nesnažme se však překážkami stavět ženy do role druhořadých občanů.
Jiří Zlatuška, místopředseda ústavně-právního výboru Senátu
Právo
