Shodli se na tom účastníci už desátého salónu lázeňství, který se od čtvrtka koná ve Františkových Lázních.
„Jedním z rizik, která stojí před naším lázeňstvím, je, že péče bude ponížena ze zdravotní na rekreační, jakousi formu odpočinku. I takové trendy jsou v Evropské unii,“ uvedl na konferenci náměstek ministryně zdravotnictví Michael Vít.
Jak řekl, v EU nejsou v současné době definovány jasné standardy, které by lázeňskou péči vymezovaly. „V ČR je lázeňství směřováno k poskytování léčebné péče, v Evropě se o tom zatím diskutuje,“ uvedl.
Nejednotné postoje
Tato nejednostnost v postojích jednotlivých evropských států by pak mohla být argumentem i pro vyřazení lázeňské péče z veřejného zdravotnictví.
„Takové snahy jsou zřejmé i na ministerstvu zdravotnictví. Přispívá k tomu zoufalý nedostatek finančních prostředků. Mám obavy, aby se nezačalo útočit na peníze, které z veřejného zdravotního pojištění jdou do lázeňství,“ varoval karlovarský hejtman Josef Pavel (ODS).
Podle ředitelky Lázní a. s. Františkovy Lázně Hany Heydukové by to mohlo mít vážné důsledky pro české lázeňství. „Podíl výdajů do lázeňství je pouze 3 procenta z celkových rozpočtů. Pokud by ale lázeňství vypadlo z veřejného zdravotnictví, mělo by to fatální následky,“ míní Heyduková.
Například ve Františkových Lázních tvoří pacienti, jimž hradí pobyt zdravotní pojišťovna, asi polovinu hostů.
„V příjmech je to ale jen čtvrtina. Zbytek tvoří příjmy od pacientů, kteří si pobyt hradí sami, tedy obvykle od cizinců,“ dokreslila Heyduková.
Podle náměstka Víta je dalším problémem, který zástupci zemí EU zatím nevyřešili, odlišná hodnota lékařských výkonů. „V ČR je to zhruba pětina toho, co v sousedním Německu,“ uvedl.
Pokud by tak mohly zahraniční zdravotní pojišťovny zcela volně uzavírat smlouvy s českými lázněmi, znamenalo by to postupně vytlačení českých pacientů z lázní.
Pavel Peňás, Právo, 7.10.2003