MADISON/NEW YORK - který souvisí s určitou geneticky podmíněnou nemocí. Tímto postupem je možno působit na každý jednotlivý gen.
Metoda může cíleně vyřadit určité geny
Zwaka je přesvědčen, že jeho metoda by v budoucnosti mohla prokázat nadbytečnost prozatím málo účinných metod genové terapie.
„Z hlediska výzkumu to znamená průlom,“ usoudil odborník Wolfgang-Michael Franz z univerzitní kliniky Grosshadern v Mnichově. „Technika umožňuje cíleně vyřadit ve zkumavce určité geny v jednotlivých buňkách,“ podotkl.
Zwaka pracuje v laboratoři University of Wisconsin v americkém městě Madison u Jamese Thomsona, zakladatele bádání o kmenových buňkách. Spolu s Thomsonem informoval o výsledku své práce v internetovém vydání časopisu Nature Biotechnology.
Dosud vědci dokázali vyřadit genetickou manipulací gen z kmenových buněk pouze u myší. Souvislosti mezi určitými nemocemi a geny tedy badatelé mohli studovat pouze v případě těch nemocí, které se vyskytují mezi hlodavci.
Některá onemocnění, která jsou známa u lidí, však nemají žádný základ v genetické výbavě myší.
Kromě poruch srdečního rytmus to je dost vzácný Leshův-Nehanův syndrom, který u mladých osob může vyvolat zpomalování duševního vývoje. Právě gen, který s tímto syndromem souvisí, Zwaka vyřadil z embryonálních kmenových buněk.
Podobnou cestou se chystá vyřadit genetické kořeny vytváření inzulinu a cholesterolu.
Embryonální kmenové buňky se neomezeně dělí a množí. Jsou základem, ze kterého vzniká všech 220 různých druhů buněk lidského těla. Mnozí lékaři doufají, že z nich bude jednou možno vyvinout náhradní orgány a tkáně.
Pomocí techniky, kterou pracoval Zwaka, by se někdy v budoucnosti mohlo podařit zajistit pro pacienty „geneticky očištěné“ části jejich těla.
Genetici by podle Zwaky nemocnému odejmuli tkáň, získali by menové buňky a z nich by odstranili geny, které nějak souvisejí s geneticky podmíněnými nemocemi. Z těchto kmenových buněk by za přispění prostředků podporujících růst získali náhradní tkáň a přenesli ji na pacienta, podotkl badatel.
ČTK