PAŘÍŽ/PRAHA -
Během devadesátých let minulého století výdaje ČR na zdravotnictví stouply z pěti procent na 7,2 procenta hrubého domácího produktu, stále jsou ale pod průměrem zemí OECD.
V roce 2000 dosáhly průměrné výdaje v zemích OECD osmi procent HDP. Česko ve stejné době věnovalo na zdravotnictví stejný podíl HDP, jaký byl průměr zemí OECD v roce 1990.
Ve srovnání s postkomunistickými státy je na tom ČR lépe
Přestože jsou výdaje Česka v rámci OECD podprůměrné, jsou vyšší než u ostatních bývalých postkomunistických zemích, které jsou členy této organizace. Maďarsko vynaložilo v roce 2000 na zabezpečení zdraví obyvatelstva 6,8, Polsko 6,2 a Slovensko 5,9 procenta HDP.
Slovensko se přitom společně s Koreou, Lucemburskem a Mexikem nachází ve skupině zemí OECD s nejnižšími výdaji na zdravotnictví.
Při obhajobě částky se ministerstvo zdravotnictví brání tím, že ostatní srovnatelné země dávají na zdravotní péči ještě míň.
Reakce českých politiků
Šéfka sněmovního zdravotního výboru Milada Emmerová z vládní ČSSD dokonce údaj OECD zpochybnila. Varovala, že porovnávání s ostatními zeměmi je zavádějící, „protože se vyjadřuje procento, a nevím z jaké sumy“.
„Osobně si myslím, že do našeho zdravotnictví jde relativně dost peněz, ale nemohu to tvrdit absolutně, dokud nebude udělaná náležitá analýza, která by ukázala, kolik zařízení je přiměřených podle určitých kritérií a kolik zařízení máme
nadbytečných, která představují plýtvání prostředky,“ řekla Emmerová.
Zdravotnický expert opoziční ODS Milan Cabrnoch míní, že Česko je zemí, která má nejmenší podíl oficiálně přiznávaných přímých výdajů obyvatel na zdravotnictví. To může být podle něj jeden z důvodů, proč ČR ve statistice OECD vychází tak špatně.
Těší ho, když se společnost rozhodne vydat více prostředků do zdravotnictví, ale cestu nevidí ve zvyšování výdajů zdravotního pojištění, ale v kombinaci zdrojů.
Jedním z hlavních důvodů, proč ve zdravotnictví rostou výdaje, nárůstu výdajů používání moderních technologií v lékařství. |
Západ dává do zdravotnictví až třináctkrát více než ČR
Na problém upozorňuje delší dobu i Česká lékařská komora. „V péči o jednoho občana dáváme mnohonásobně méně peněz než například v Německu nebo v USA. Přitom tvrdíme, že na pacienty máme dostatek prostředků a že všichni mají nárok na kvalitní péči,“ řekl Pavel Kubíček, mluvčí ČLK.
V přepočtu vynakládá ČR na péči o jednoho pacienta řádově asi 300 dolarů (9000 korun) ročně; v cizině je to až 4000 dolarů (120 tisíc korun), upřesnil Kubíček. „Nelze tak zajistit péči, kterou vláda a parlament garantuje,“ dodal.
Největší výdaje na zdravotnictví vykazují dlouhodobě Spojené státy, kde v roce 2000 činily 13 procent HDP, zatímco o deset let dříve 11,9 procenta HDP. Více než deset procent hrubého domácího produktu dávají do zdravotnictví i Německo a Švýcarsko.
Podle OECD je jedním z hlavních důvodů nárůstu výdajů na zdravotnictví používání moderních technologií v lékařství. Důkazem je především fakt, že v 90. letech podstatně přibylo takových zákroků, jako jsou koronární bypass či koronární anginoplastika.
ČTK