Paříž -
V roce 2003 podle ní dosáhly 450 miliard dolarů. „Za tímto růstem stojí především dva faktory. Jednak se na trh dostávají technicky stále náročnější medikamenty, které jsou také dražší, a jednak ve vyspělých zemích stárne populace, čímž se zvyšuje spotřeba léků,“ píše se ve studii.
Roste také spotřeba některých konkrétních léků, například antidepresiv. Je téměř třetinové zvýšení výdajů alarmující? „Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Medikamenty zdražují, takže nejde vždy o nárůst spotřebou. Také může užívání léků snížit celkové náklady na zdravotní péči, což je pozitivní. Stále však přetrvává riziko nadužívání,“ uvedl Gaétan Lafortune z OECD.
Nejvíce se výdaje na léky zvýšily v Irsku, Jižní Koreji a USA, kdy rostly těsně pod nebo i nad deseti procenty ročně. Oproti tomu Česko se čtyřprocentním růstem je pod celkovým průměrem OECD.
Nadprůměrný je v Česku naopak podíl léků na celkových útratách ve zdravotní péči, překračuje celou pětinu. „Je to dáno ostatními složkami výdajů, hlavně mzdovými náklady. Zatímco ceny léků se dají pokládat za srovnatelné, platy ve zdravotnictví jsou na Západě mnohem vyšší než v Česku. Kvůli tomu tvoří léky tak podstatnou část celkových výdajů,“ řekl Pavol Mazan, ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických firem.
Ze zprávy OECD dále vyplývá, že celé zdravotnictví je průměrně více financováno z veřejných rozpočtů než léky. Téměř tři čtvrtiny výdajů na zdravotnictví se kryjí z veřejných zdrojů, u léků je to 60 procent.
„Podle nás je správné, aby pacienti platili za léky. Je pak snazší zamezit nadužívání. Musí však být nastaven systém, jenž zajistí, že se k životně důležitým a drahým léků dostanou i lidé s malými příjmy,“ sdělil Lafortune.
Pacienti v Česku dostávají z veřejných rozpočtů více, než je průměr OECD. A nemělo by se to výrazně měnit.
Má to zajistit nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která začne platit od 1. července. Podle ní se budou hradit některé nové léky, například na různé druhy rakoviny, u vybraných léků se sníží úhrady, ale vždy bude existovat plně hrazená alternativa. Pacienti by tak neměli změny pocítit.
Někteří odborníci upozorňují, že pokud by EU uvolnila zákaz reklamy na léky na předpis, mohly by výdaje na ně klesnout. „Desetiprocentní zvýšení výdajů na reklamu v Americe zvýšilo objem prodeje jen o procento, ale zvýšilo hlavně konkurenci a tím se snížily ceny,“ tvrdí ekonom Klaus-Dirk Henke.
„Zákaz reklamy se dá chápat jako upírání informací pacientům. Kdyby mohli farmaceuti inzerovat, neinzerovali by jen výrobci drahých léků, ale také výrobci generik, a výdaje by mohly klesnout,“ doplnil Mazan.
Adam Junek, Hospodářské noviny