Narůstajícími výdaji se zabývá i ministerstvo zdravotnictví, které kvůli tomu zřídilo pracovní skupinu.
Správní rada největší tuzemské pojišťovny na rostoucí náklady na biologickou léčbu upozorňuje opakovaně. Od roku 2011 stouply z 5,48 miliardy na loňských 7,85 miliardy korun. Po posledním jednání rady Vyzula uvedl, že pojišťovna eviduje přes 29.000 pacientů s touto léčbou, podle dřívějších údajů jich ke konci loňského roku bylo asi 26.000. Náklady, které se letos předpokládaly ve výši asi 8,45 miliardy korun, tak zřejmě budou ještě o miliardu vyšší.
„I do budoucna bude docházet k nárůstu nákladů na tuto léčbu. Chceme, aby pojišťovna byla schopna ji poskytnout všem pacientům, kterým je ta léčba indikována. Ale je potřeba vytvořit nějaké systémové řešení, které umožní tuto problematiku řešit i do budoucnosti,“ uvedl Vyzula. VZP má zhruba 60 procent klientů, dalších 40 procent mají ostatní pojišťovny. I těm náklady na tuto léčbu rostou, loni meziročně asi o 12 procent.
Podle Vyzuly například v Německu funguje nezávislá agentura, která hodnotí, zda je léčba natolik efektivní, aby mohla být proplácena z veřejných prostředků. Podle něj je částečným řešením omezení cen některých léků.
Vyzula nyní v rámci projednávání zákona o léčivech ve Sněmovně navrhuje, aby se omezila maximální cena všech podobných přípravků v rámci jedné referenční skupiny. Do jednotlivých referenčních skupin jsou zařazovány léky, které mají obdobnou účinnost a podobné klinické využití. V současnosti platí, že regulace maximální ceny se týká jen toho podobného léčivého přípravku, který jako první v rámci referenční skupiny podá žádost o stanovení výše a podmínek úhrady. Cena dalších podobných přípravků regulována není.
Vyzulův pozměňovací návrh považuje za možnost jak regulovat výdaje za biologické léky i ministerstvo zdravotnictví, které kvůli problému zřídilo pracovní skupinu složenou ze zástupců úřadu, pojišťoven a Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle mluvčího ministerstva Ladislava Štichy je těmto lékům při správních řízeních v rámci SÚKL „věnována zvýšená pozornost a podléhají supervizi“.
S rozšířením regulace cen ale nesouhlasí Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Podle jejího ředitele Martina Mátla jsou už nyní ceny léků v ČR jedny nejnižší v Evropě. Podle asociace jsou řešením situace levnější varianty biologických léků, tzv. biosimilars. Jejich většímu rozšíření ale podle asociace brání těžko předvídatelná a složitá regulace cen a úhrad i aktuální pozměňovací návrhy k novele zákona o léčivech.
Biologická neboli cílená léčba působí pouze na molekuly a pochody, které jsou typické pro buňky spojené s nádorovým nebo autoimunitním onemocněním a v buňkách normálních tkání se buď nevyskytují vůbec, nebo jen v malé míře. Léčiva zlepšují či opravují schopnost sebeobrany organismu.