Lidé z nejchudších zemí paradoxně přispívají na zdravotní péči v relativních číslech více než obyvatelé zemí vyspělých. Například v Německu, kde HDP na jednoho obyvatele dosahuje 32860 dolarů, platí domácnosti pouze 10 % všech výdajů na léčbu. Naproti tomu v Demokratické republice Kongo, kde je HDP na obyvatele pouze 120 dolarů, platí domácnosti 70 % všech zdravotních výdajů.
Experti ze 40 zemí se snažili najít řešení stávající situace na mezinárodní konferenci, jež proběhla na začátku prosince v Berlíně a kterou pořádala Německá společnost pro technickou spolupráci (Deutsche Gesellschaft für Technische Zusammenarbeit, GTZ) společně s Německým federálním ministerstvem pro ekonomický rozvoj a spolupráci, Mezinárodní stranou práce (International Labour Office) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Projekt zdravotní a sociální ochrany
„Systém sociální a zdravotní ochrany obyvatel je myslitelný i v rozvojovém světě,“ říká doktor Timothy Evans ze Světové zdravotnické organizace. „Bohužel se mu nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužil. Země musejí začít budovat fungující systémy, pomohou jim v tom i mezinárodní sponzorské dary. Samozřejmě bude trvat roky, než se uvedou v činnost, ale pokud se začne již nyní, do roku 2015 bychom mohli být na dobré cestě jak zachránit miliony lidí po celém světě díky lépe financovanému zdravotnictví,“ dodává.
V zemích s nízkými příjmy půjde ročně na projekt zdravotní a sociální ochrany 35 dolarů na obyvatele, z čehož 15 až 25 dolarů bude mezinárodně dotováno. Systém má být nejen ochranou před chudobou, ale pomůže zachránit i mnoho lidských životů. „Nejméně 1,3 miliardy lidí na celém světě nemají přístup k té nejzákladnější zdravotní péči. Často proto, že si ji prostě nemohou dovolit. Miliony z nich pak umírají na nemoci, jež je možné léčit nebo jim dokonce předcházet,“ tvrdí doktor Rüdiger Krech z GTZ.
„Sociální a zdravotní ochrana není jen klíčovým nástrojem k dostupné zdravotní péči pro všechny a k osvobození milionů lidí z chudoby. Je to také investice do zdraví, produktivity a rozvoje,“ dodává Assane Diop, výkonný ředitel ILO. Některé rozvojové země jako například Ghana, Rwanda nebo Senegal již podobné systémy, které by měly ochránit jejich obyvatele před finančními riziky spojenými se zdravotní péčí, zkoušejí.
Květa Havlová, Zdravotnictví a medicína