PRAHA - Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Průměrná cena balení léčivého přípravku se loni zvýšila zhruba o devět korun na 150,90 koruny. Balení českého přípravku stálo v průměru 70,30 koruny, slovenského 53,40 koruny. U léčiv z ostatních zemí stálo balení průměrně 235 korun.
Největší výdaje na kardiovaskulární onemocnění
Nejvíce lidé a pojišťovny loni vydali za léčiva kardiovaskulárního systému, za které utratili téměř 10,4 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2002 to je o 900 tisíc korun víc. Kolem 6,3 miliardy korun uhradili za léčiva nervového systému, což znamená meziročně přibližně desetiprocentní nárůst.
Výdaje za léčiva zažívacího traktu a metabolismu stouply na zhruba 6,2 miliardy korun, což meziročně představuje zvýšení o 4,7 procenta.
V posledním čtvrtletí loňského roku lidé a pojišťovny za léky utratili 13,2 miliardy korun, což bylo meziročně o 5,6 procenta více. Spotřeba léčiv však meziročně klesla zhruba o dva miliony na 86,8 milionu balení.
Ve srovnání s předchozími třemi čtvrtletími loňského roku však dodávky léčivých přípravků od října do prosince vzrostly nejvíce. Podle státního ústavu je to běžný trend distribuce léčiv během roku.
Z celkového loňského objemu více než 346 milionu balení léků pocházelo z České republiky 126,1 milionu balení, tedy o něco více než třetina. Zbylá balení firmy dovezly ze zahraničí, z toho ze Slovenska téměř 46 milionu balení.
Výdaje distributorů na výrobu či nákup léčivých přípravků loni vzrostly o 8,7 procenta na 37,7 miliardy korun. O stejné procento na 14,5 miliardy korun vzrostla maximální přirážka distributorů a lékáren.
Pětadvacet nových látek
Loni se do použití dostalo nově 25 léčivých látek, což bylo o čtyři více než předloni, ale o 16 méně než v roce 2000. Pokles podle SÚKL odpovídá globálnímu zpomalení vývoje nových léčiv.
Vliv má údajně i to, že někteří držitelé registrací v EU nepředložili žádost o registraci v České republice a čekají na rozšíření unie. Platnost registrací se totiž poté rozšíří i na tuzemsko.
Výsledné objemy jsou maximální možnou hranicí finančního vyjádření obchodu s léčivy. K cenám výrobce či dovozce totiž SÚKL připočte maximální přirážku distributora a lékárny, která činí nejvýše 32 procent. Rozdělení mezi distributora a lékárnu není známo. Dále ústav připočte pětiprocentní daň z přidané hodnoty.
Finanční objem distribuovaných léčiv představuje součet výdajů zdravotních pojišťoven na recepty a léčebné přípravky v nemocnicích, doplatky pacientů a volný prodej za hotové. Podle zprávy SÚKL se výdaje občanů za nákup za hotové a za doplatky podílejí na celkových tržbách nejméně jednou pětinou.
ČTK