Výdej léčiv mimo lékárny budí rozpaky

15. 12. 2016 13:30
přidejte názor
Autor: Redakce

Bude systém výdeje vyhrazených léků mimo lékárny pacientům prospívat, nebo škodit? Jak tento postup dopadne na kamenné lékárny?




V současné době mezi tzv. vyhrazené léčivé přípravky (tedy ty, které jsou definovány jako užité při samoléčbě) patří 334 preparátů, které lze získat mimo lékárny, tedy nikoli z rukou lékárníka.

Pro lék do Žabky

Nový fenomén výdeje je umožněn už od roku 1998 subjektům, které se musejí při prodeji a skladování léčivých přípravků a manipulaci s nimi řídit vyhláškou č. 106/2008 Sb., o správné praxi prodejců vyhrazených léčivých přípravků a odborném kurzu prodejců vyhrazených léčivých přípravků. Největší společností, jež se prodejem léčiv mimo lékárny zabývá, je Medipoint (asi 400 výdejních míst), který cílí zejména na benzínové stanice a v poslední době také na potravinové řetězce (Coop, Makro, Žabka). Nejnověji výdejní místa přibudou také v dm drogeriích.

A expedičních míst stále přibývá. Na konferenci OTC, kterou pravidelně připravuje společnost Androsa, to doložil výkonný ředitel DRFG Medical Rudolf Matějka: „Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv od září 2015, kdy mimo lékárny vydávalo 1701 prodejců, do září 2016 vzrostl jejich počet o 26 procent, tedy na 2145,“ uvedl.

Odborný kurz za 35 hodin

Ředitel Matějka dále upozornil, že školení, která podle vyhlášky musejí prodejci vyhrazených léků absolvovat, jsou příliš krátká. „Kurzy trvají pětatřicet hodin. To je v porovnání se studiem lékárníka na farmaceutické fakultě či farmaceutického asistenta na vyšší odborné škole velmi málo. Některé společnosti dokonce nabízejí formu samostudia s pouhými čtyřmi hodinami prezenčního studia, vrcholem nedostatečnosti je podle mě e-learningový kurz,“ pozastavil se nad vzděláváním prodejců Rudolf Matějka, který sám, jako domnělý pacient, některá místa navštívil. Na krátkých videích ukázal auditoriu konference OTC, jak výdejci léků (pracovníci benzínových stanic) často neznali odpověď na otázku ohledně indikace či dávkování léků na bolest zubů. Léky byly navíc nevhodně uloženy v přízemních skříňkách mezi papírovou dokumentací benzínek. Matějka doložil také vyšší cenu zakoupených léčivých přípravků oproti „běžné“ ceně.

Společnost Medipoint ale své postupy brání. „Veškerá léčiva na prodejních místech prodává školený personál, který pečlivě dohlíží na to, aby zákazník dostal léky v pořádku. Musí se například hlídat celistvost balení, expirační doba, skladovací podmínky a další důležité skutečnosti,“ uvedla na webu Medipoint školitelka těchto prodejců PharmDr. Martina Štýbnarová.

Česká lékárnická komora (ČLnK) podle svého prezidenta Lubomíra Chudoby požaduje, aby bylo školení těchto prodejců znovu zařazeno do gesce akreditovaných školitelů Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) nebo Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Prodeje zatím na minimu

Na zvyklosti nákupu léků mezi českými pacienty se soustředil výzkum ppm factum research, který na konferenci OTC zveřejnila jeho vedoucí Mgr. Markéta Šafová. „Nákup volně prodejných léků mimo lékárny zatím není v ČR příliš rozšířený. Na benzínové pumpě si v loňském roce koupila léky pouze tři procenta dotázaných, někdy v minulosti tak učinilo pět procent respondentů,“ uvedla Markéta Šafová.

Podobně problém vnímá také ČLnK: „Zatím sice jsou úhrady v této oblasti nicotné, ale negativně vnímáme fakt, že v posledním roce se počet výdejních míst vyhrazených přípravků dramaticky rozšířil. Proto komora iniciovala dva pozměňovací návrhy k zákonu o léčivech. Náš minimální požadavek je přehodnocení pozice vyhrazeného léčiva u dvou molekul a doufáme, že v tomto ohledu najdeme s ministerstvem zdravotnictví společnou řeč,“ uvedl prezident Chudoba. Zdůraznil, že ani vyhrazená léčiva nelze považovat za zboží běžného charakteru a že i u běžných přípravků může dojít k předávkování či ohrožující interakci s jinými léky.

Lékárna není pro každého

Jak na konferenci upozornil generální ředitel společnosti Omega Pharma / Perrigo Michal Krejsta, výdejci vyhrazených léčivých přípravků rovněž zneužívají pojem lékárna. Také kvůli tomuto problému ČLnK iniciovala pozměňovací návrh, v němž lékárníci požadují, aby pojmem lékárna směla být označena pouze zdravotnická zařízení. Podle slov prezidenta Chudoby má návrh podporu výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PČR. Lékárnická komora dále požaduje, aby v těchto prodejnách probíhaly v adekvátním množství kontroly ze strany SÚKL. „Ústav provádí kontroly v ambulancích, nemocnicích i lékárnách, proto by se měl v příštím roce více zaměřit i na tyto výdejce. Počet kontrol by měl odpovídat počtu výdejních míst,“ uzavřel Lubomír Chudoba.

**

Kde jsou vydávány vyhrazené léky

• OMV (130), Benzina (94), MOL (88), Shell (61) • dm drogerie (159) • Potraviny (154), Coop (100), JIP (46), Flop (36),
Žabka (30), Brněnka (4) • Makro (9) • Pont (20) • vybrané hotely, prodejny smíšeného zboží, tabáku • Travel • Free, Zverimex • Pharmos
(Zdroj: DRFG Medical)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?