Většina zaměstnanců by si letos měla platově polepšit. V některých resortech to však bude za cenu propouštění a zvyšování pracovního nasazení.
„Tempo růstu nominální mzdy je v mnohých oblastech vyšší než produktivita práce. Týká se to například státní správy a síťových odvětví se silnými odbory, například železnic. Pokud se chceme připojit k vyspělým zemím, čeká nás právě v síťových odvětvích škrtání na mzdách. Spíše ale nepůjde o jejich snižování jako o propouštění,“ předpovídá ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík. Snižování počtu pracovníků se chystá také v energetice.
Peníze se nenavýší všem lidem stejně. Existují značné rozdíly jak mezi jednotlivými regiony, tak mezi odvětvími. Očekává se, že tak jako loni, nejméně porostou platy lidem v malých firmách a fyzickým osobám působícím v podnikatelském sektoru.
Nejvíce loni vzrostly příjmy v sektoru komunálních a státních organizací. Například ve státních zdravotnických zařízeních se zvedly reálné platy o téměř 13 procent. Přes devět procent organizací hlavně ve veřejné správě, v obraně a sociálním zabezpečení dosáhlo extrémně vysokého přírůstku průměrné nominální mzdy, a to nad 30 procent.
Podobný trend bude zřejmě pokračovat i letos. Vláda zvedne zaměstnancům veřejné správy a služeb od l. března mzdové tarify v průměru o 11 procent. Například nástupní plat učitele se tak zvýší o 1000 korun, zdravotní sestry mohly dostat přidáno 1300 až 2000 korun. Průměrné mzdy ve zdravotnictví i školství .by měly poprvé předběhnout celostátní průměr.
Nedostižné zůstane peněžnictví, zpracování dat a související činnosti a letecká doprava, kde byl loni největší mzdový nárůst. Průměrná měsíční mzda dosáhla v peněžnictví přes 29 600 korun, což představuje meziroční nárůst o 19 procent. V regionálním průřezu rostly výdělky nejvíce v kraji Vysočina a v Plzeňském kraji, nejméně ve Středočeském a Ústeckém kraji. Dlouhodobě jsou platy nejvyšší v Praze, nejnižší v Olomouckém kraji.
(rep, vaš), Střední Čechy, 24.1.2002