Odboráři již dříve varovali, že nemocnicím chybí 10 % personálu. Odchody prý může zbrzdit jen razantní růst platů a mezd. Nárůst tarifu o 5 %, který byl uplatněn loni a znovu letos, prý lékaře a sestry v nemocnicích neudrží. Řada soukromých nemocnic navíc na platech nepřidávala. „Fakultní nemocnice a další přímo řízené státní organizace samozřejmě povinnosti dodržují. Jejich zhruba 50 tisíc zaměstnanců je odměňováno podle vládou schválených platových tabulek, v nichž je navýšení promítnuto. Nemocnice nemají možnost je nerespektovat,“ řekla mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Přidáno podle stavu nemocnic
Jak potvrdil místopředseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Miloš Voleman, v příspěvkových organizacích zřizovaných státem nebo krajem dostali přidáno všichni. „Nemáme zprávy, že by se tak nestalo, vyjma Jilemnice,“ uvedl místopředseda Voleman.
Z ankety Asociace nemocnic, která sdružuje velké státní a některé krajské příspěvkové nemocnice, vyplynulo, že 5% zvýšení tarifů nedopadlo na odměny. „S výjimkou jedné nemocnice, kde tarif zvýšili na úkor odměn,“ řekla bez upřesnění dané nemocnice Jaroslava Kunová z asociace.
Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která sdružuje menší příspěvkové a soukromé nemocnice, zjistila, že v příspěvkových nemocnicích dostali všichni 5 %. „Většina ostatních přidala také, ale ne všechny 5 procent,“ dodal právník asociace Stanislav Fiala. Zaměstnanci ve zmíněných nemocnicích by měli dostat přidáno od července, pokud při červnovém vyúčtování nestrhnou peníze zdravotní pojišťovny. „Nevylučujeme, že někde nedostanou letos – stejně jako loni – vůbec nic, protože na to nemocnice nebudou mít,“ komentoval možnosti závěrečného vyúčtování pojišťovnám Stanislav Fiala.
Zvýšení tarifních platů o 5 % komentoval také prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Jak pro naši redakci uvedl, 5% růst je zanedbatelný. „Bylo by naivní se domnívat, že toto navýšení může lékaře odradit od odchodu do zahraničí, kde jsou platy násobně vyšší,“ zdůraznil ekonomické hledisko odchodů lékařů. Podle jeho výpočtů by mělo být do zdravotnictví každoročně nalito asi 30 miliard korun. Prostředky by měla zajistit valorizace plateb za státní pojištěnce, kde je s ohledem na odvody za zaměstnance na straně státu stále velká rezerva. Další možností jsou podle něj zvýšení spotřební daně z tabáku a alkoholu.
Stejně pro státní i soukromé
Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková doplnila, že nyní se jedná o kolektivních smlouvách, kde bude zakotven i růst výdělků. V soukromých nemocnicích se bude jednat individuálně tam, kde zaměstnancům nepřidali. „Rádi bychom vyjednali, aby peníze dostali pracovníci zpětně,“ řekla Dagmar Žitníková. V nemocnicích pracuje na 153 tisíc lidí. Plat podle tarifních tabulek schválených vládou má 98 tisíc z nich a téměř 55 tisíc má mzdu. Mzdové tabulky mají soukromé nemocnice vlastní a jsou podle Žitníkové výrazně nižší, v průměru o 5000 korun. Odbory požadují státní platové tabulky ve všech nemocnicích. Není podle nich důvod, aby měli lékaři a sestry za stejnou práci různou odměnu.
Zdravotnické odbory vznesly požadavek na sjednocení tabulek v tripartitě, kde zasedají se zástupci státu a zaměstnavatelů. Jak uvedla předsedkyně Žitníková, návrh na sjednocení budou odbory se zaměstnavateli projednávat na zdravotnické tripartitě 25. února. Odbory budou podle Žitníkové tlačit na politiky, aby razantně stouply odvody státu do zdravotnictví. Dosavadní „kosmetické“ úpravy podle nich potřeby nepokryjí.
Stát by měl podle odborů platit alespoň tolik, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů, namísto dosavadních 870 korun měsíčně tedy alespoň 1334 korun. Zdravotnictví by to přineslo ročně navíc 34 miliard korun, takže by mohly být navýšeny počty lékařů a ses ter v nemocnicích, které se nyní potýkají s jejich nedostatkem, navýšeny platy a přidáno by mohli dostat například i praktičtí lékaři, kterých je také nedostatek. Podle předsedy AČMN Eduarda Sohlicha se zaměstnavatelé změně nebrání, pokud budou mít garanci, že na ni dostanou peníze.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) není proti sjednocení tabulek, má ale právní rozbory, podle nichž to není v souladu s ústavou. Podle odborů jde změna provést úpravou zákoníku práce. Jednotnou tabulku pro všechny nemocnice, kde se péče hradí z veřejného pojištění, nevyloučil na sněmu zdravotnických odborů loni v listopadu ani ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Tab. 1 Průměrný měsíční plat v korunách v nemocnicích – výběr
rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
lékaři 46 002 48 710 50 065 57 858 61 218 60 666 61 371
sestry 24 124 26 200 27 397 28 125 29 123 28 643 29 123
pedagogové 22 111 19 301 22 583 25 638 33 399 28 306 25 007
technicko-hospodářští pracovníci 23 321 25 800 26 684 27 239 27 987 28 138 29 023
dělníci 13 564 15 069 15 680 15 714 15 980 15 877 16 158
celkem 25 341 27 242 28 197 29 910 31 204 30 882 31 431
Tab. 2 Struktura průměrného měsíčního platu lékařů a sester v nemocnicích v roce 2014
lékaři sestry
plat celkem 57 427 29 114
tarif 30 101 18 330
příplatek za vedení 816 223
příplatek za práci ve ztíženém prostředí 116 66
plat za práci přesčas včetně příplatku 4767 1155
odměna za pracovní pohotovost 1588 123
ostatní příplatky 8550 4888
náhrady platu 5175 3056
odměny 6313 1273
Tab. 3 Průměrná měsíční mzda v korunách v nemocnicích – výběr
Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
lékaři 44 078 47 509 49 378 55 903 58 129 56 432 56 336
sestry 20 763 22 727 23 755 24 020 24 081 23 974 24 590
pedagogové 13 471 17 789 18 398 19 708 17 629 20 454 17 354
technicko-hospodářští pracovníci 25 715 26 098 27 078 27 720 29 008 26 799 27 264
dělníci 12 122 12 537 12 743 12 767 12 885 12 934 13 349
celkem 22 372 23 940 24 765 25 968 26 611 26 220 26 626
(Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky)