Praha - Nyní by se čekací doby mohly ještě více prodloužit.
Podle nemocnic i zdravotních pojišťoven za to může nová úhradová vyhláška, která stanoví, kolik mají pojišťovny nemocnicím platit.
„U nás se čeká na výměnu kyčlí v průměru jeden rok,“ říká mluvčí pražské motolské nemocnice Jaromír Morávek.
A to patří k těm lepším. „Čekací doby na operace se mohou zvýšit,“ připouští ředitelka Asociace nemocnic Jaroslava Kunová.
Z úhradové vyhlášky totiž vyplývá, že nemocnice mohou letos v porovnání s loňskem udělat devadesát procent práce, přitom za ni dostanou jistý paušál ve výši 103 procent loňských příjmů.
„Vznikne tak prostor na zvýšení platů,“ slibuje si ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Jenže z vyhlášky vyplývá i to, že pokud budou nemocnice léčit víc než v loňském roce, dostanou od pojišťoven naopak pokutu.
Některé nemocnice tak mohou mít během roku několik nezvykle drahých pacientů, kteří jsou registrováni u jedné pojišťovny.
Koncem roku pak logicky odmítnou další klienty této pojišťovny, aby nepřekročily předepsanou částku, kterou smějí „proléčit“.
Riziku, že budou muset ve zvýšené míře odkládat operace, jsou vystaveny především velké fakultní a krajské nemocnice, které nesmějí odmítat akutní pacienty z okolních okresů.
„Budeme se snažit šetřit. Pokusíme se to ale udělat tak, aby se to pacientů dotklo co nejméně,“ přiznává motolský mluvčí Morávek.
Důvodem odkladů operací naopak není nedostatek kapacit.
„Nemocnice prostě nemají peníze, a tak nemohou léčit,“ zdůrazňuje zdravotnický expert Vepřek.
České zdravotnictví se tak podle něho blíží k britským poměrům, kde systém řídí stát a kde všechny nemocnice zveřejňují dlouhé čekací listy na odkladné operace. Britové tak stále častěji vyhledávají pomoc francouzského zdravotnictví.
České ústavy zatím nemají povinnost listiny zveřejňovat. Tím se situace podobá Polsku, kde stát převzal kontrolu nad pojišťovnami v roce 1999. Špatná organizace zdravotnictví vedla k prudkému nárůstu korupce.
Hospodářské noviny,