„Vyhláška je špatná. Podle nás ve čtyřech případech porušuje ústavu, ve dvou deklaraci lidských práv a v sedmi případech další zdravotní zákony. Vyhlášku proto považujeme za protiústavní,“ řekl ředitel kanceláře asociace Luděk Hájíček.
Doba splatnosti je totiž součástí individuálních smluv, které s nemocnicemi uzavřela Všeobecná zdravotní pojišťovna na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Ministerstvo ve vyhlášce stanovuje nejen, kolik dostanou nemocnice peněz za péči, ale i termíny úhrady, na což nemá podle asociace právo. |
„Vyhláška umožňuje rozdílný výklad například v tom, co se započítává do úhrady, a to vede k zásadním sporům mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami. V důsledku vyhlášky nemocnice dostávají málo peněz na péči,“ řekl Hájíček. O krachu nemocnic se nehovořilo.
„Je to nadnesené. To by bylo možné, jen kdyby dodavatelé přestali dodávat, a to se nestalo,“ řekl Hájíček Naopak ostré střety jsou v názoru na výběr pojistného na zdravotní pojištění v letošním roce.
Zatímco ministerstvo zdravotnictví soudí, že bude ve srovnání s loňskem vyšší o osm procent, zástupci zdravotních pojišťoven delegátům zasedání řekli, že to bude do pěti procent. „Rozdíl má jít na vrub nemocnic, a to není možné,“ uvedl Hájíček.
VÁCLAV PERGL, Právo, 13.02.2003