Na farmaceutickém trhu Evropské unie panují obavy z květnového rozšíření o deset nových členů. Výrobci léků poukazují na riziko zvýšeného paralelního, tedy levného souběžného obchodu s léčivými přípravky.
Umožní to propastný rozdíl ve státem regulovaných cenách léčiv mezi původními a novými členy EU. Důsledkem budou finanční problémy originálních výrobců mezinárodně užívaných přípravků, kterým paralelní obchod zcela rozbije cenové strategie.
Z tohoto obchodu, který spočívá v nákupu levnějších léků v jedné členské zemi a jejich prodeji za vyšší cenu v další zemi, neprofitují ani pacienti, ani výrobci. Je ziskový hlavně pro distributory, kteří vydělávají na cenových rozdílech v jednotlivých zemích. Jejich marže jsou velmi vysoké, protože takto dovezené léky prodávají zpravidla pouze o jedno až pět procent levněji než oficiální distributoři.
„Naproti tomu výrobci kvůli němu přicházejí o část příjmů, kterou by mohli použít na financování výzkumu a vývoje nových přípravků,“ uvedl výkonný ředitel firmy AstraZeneca Tom McKillop na serveru pmfarma.
Systém není výhodný ani pro zdravotnické systémy v jednotlivých zemích, protože vede k nepravidelnostem v dodávkách léčiv.
Podíl paralelních dovozů na celkovém prodeji léků se v jednotlivých zemích EU liší. Například ve Velké Británii dosahuje nyní přibližně 15 procent, v Dánsku okolo 11 procent a v Nizozemsku necelých devět procent, což je unijní průměr, uvádí Evropská federace farmaceutického průmyslu (EFPIA). Odborníci ale upozorňují, že tento druh obchodu stále roste.
Výrobci léků přicházejí o miliardu eur ročně
V roce 2002 se paralelní obchod podílel na prodeji léků v EU částkou 4,5 miliardy eur a zaujal tak přibližně pět procent unijního trhu s léky, odhaduje EFPIA.
Federace dále uvádí, že připravuje farmaceutický průmysl o jednu miliardu eur zisku ročně.
Po vstupu deseti kandidátských zemí do EU lze očekávat, že zájem o paralelní obchod poroste, soudí odborníci. Například Česko, kde ceny 50 nejprodávanějších léků dosahují přibližně 65 procent evropského průměru, by se mohlo stát exportní zemí.
| Podíl paralelních dovozůna celkovém prodeji lékůse v jednotlivých zemíchEU liší. Například v Britániidosahuje nyní přibližně15 procent, v Dánskuokolo 11 procent av Nizozemsku necelýchdevět procent. |
Evropská komise proto v rámci přístupových dohod požádala nové země o přechodné období na paralelní vývoz léků. Léky, které mají patentovou ochranu v zemích EU a v přistupujících zemích ji nemají, nebudou předmětem paralelního obchodu do doby, než vyprší platnost patentů.
„Důvodem je ochrana trhů stávajících zemí, toto opatření nemá vliv na systémy zdravotní péče, ani na trhy s léky v nových zemích,“ tvrdí výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavol Mazan.
Paralelní obchod povede ve třech vlnách
Analytička Janice Haighová ze společnosti IMS Health předpokládá, že po rozšíření EU povede paralelní obchod s léčivy ve třech vlnách.
První bude směřovat z trhů s nejnižšími cenami (Řecko a Španělsko) do nových zemí ve střední a východní Evropě. „Bude to reakce na rostoucí poptávku v těchto zemích,“ tvrdí Haighová.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
| Mazan: Do oběhu mohou přijít léky pochybné kvality |
Deset nových zemí, které se v květnu připojí k unii, představuje relativně malý farmaceutický trh. Je to přibližně osm procent unijního trhu s prodeji okolo sedmi miliard eur ročně, uvádí IMS Health.
Analytici ale upozorňují na obrovský růstový potenciál farmaceutického trhu přistupujících zemí. V posledních pěti letech rostl v přepočtu na místní měny v průměru o 16 procent za rok.
Dva největší trhy, polský a maďarský, rostou od roku 1998 o 20 procent ročně, zatímco v případě unijního to bylo průměrně osm procent.
Druhá vlna paralelního obchodu, zřejmě v kombinaci s první, povede z nových trhů, které budou mít zájem vyvážet generické přípravky za velmi nízké ceny, směrem na jih.
Poslední vlna pak povede z přistupujících členů směrem do západní části EU. K té podle Haighové dojde až po stabilizaci nových trhů.
„Řešením problematiky paralelních dovozů by mohla být harmonizace cen v Evropské unii,“ tvrdí Pavol Mazan.
Připouští ale, že sladit ceny v existujících a přistupujících zemích nějaký čas potrvá. Určitě ale bude možné toto řešení použít pro nově vyvinuté léky, které na trh zemí unie teprve přijdou.
Také Evropská komise hledá kompromis a doporučuje najít řešení na národní úrovni, která zajistí dostupnost léků. Navrhla, aby členské země regulovaly pouze ceny léků hrazených ze zdravotního pojištění a ceny nových léků uvolnily.
Důvodem je odliv investic do farmaceutického výzkumu směrem do zámoří kvůli „přeregulovanosti“ Evropy.
V národní kompetenci by měla i nadále zůstat regulace úhrad ze zdravotního pojištění, mimo jiné s využitím množstevních slev nebo omezení sortimentu předepisovaných léků pro ambulantní specialisty.
Sabina Kunešová, Hospodářské noviny