Většina amerických farmaceutických koncernů zaznamenala v prvním pololetí výrazný nárůst zisků.
Přesto jsou burzy skeptické. Investoři tuší, že dobré časy mohou už brzo skončit. Po Evropě, kde již trh byl do značné míry regulován, totiž také za oceánem roste tlak na snižování cen léků.
Investiční banka Morgan Stanley například vychází z toho, že zejména výrobci nejpoužívanějších léků mohou ztratit kontrolu nad tvorbou cen.
Na rozdíl od Evropy, jsou ve Spojených státech podmínky podstatně volnější a farmaceutické firmy mohou stále do značné míry určovat ceny nových léků sami.
Mohou také zvyšovat i ceny zavedených léčiv podle vlastního uvážení. Teprve po skončení patentové ochrany nastává prudký cenový pokles, protože takzvaná generika může vyrábět v podstatě každá schopná firma z oboru.
Američtí výrobci léků svou svobodu také plně využívají. Podle údajů statistického úřadu (Bureau of Labour Statistics) se v USA zvýšily ceny léků za posledních dvacet let o tři sta procent. Jinak řečeno, ceny léků rostly dvakrát rychleji než životní náklady.
| Jen v posledních čtyřechletech podražily lékytéměř o dvacet procent. |
V USA ještě panuje svoboda tvorby cen
Zvyšování cen léčiv je také hlavním důvodem, který umožňuje nadprůměrný růst farmaceutického průmyslu za oceánem. Jen v posledních čtyřech letech podražily léky bezmála o dvacet procent.
Některé nejrozšířenější, jako Lipitor od firmy Pfizer používaný pro snižování hladiny cholesterolu v krvi, či Plavix z koncernu Sanofi snižující hustotu krve, podražily dokonce o celou třetinu.
Ceny léků se stávají součástí politických bojů
Ale i ve Spojených státech začíná přituhovat. V dohledné době totiž vyprší patentová ochrana některých nejrozšířenějších léků. A veřejnosti se politika zvyšování cen praktikovaná farmaceutickými koncerny také přestává líbit.
Organizace, jako AARP, která hájí zájmy důchodců, či organizace Families USA, kritizují politiku koncernů kvůli rostoucímu zatížení pacientů.
Nelíbí se jim i to, že výrobci platí ze zisků agresivní reklamu, která veřejnosti vnucuje nejdražší léky, které jim ve srovnání s levnějšími variantami přinášejí jen nepatrně výhodnější léčebný účinek. List New York Times k tomu poznamenal: „Státem kontrolované ceny jsou na spadnutí.“
| Podle studie investiční bankyLehman Brothers už 46 státůunie zavedlo, nebo připravujeprogramy, které mají zbrzditcenové nárůsty. |
A farmaceuti považují možné volební vítězství demokratického kandidáta na prezidentskou funkci Johna Kerryho za pohromu. Ten totiž mimo jiné slíbil, že se postará o lepší ceny za léky na předpis.
Ovšem zmíněná studie tvrdí: „Ať už v prezidentských volbách vyhraje Bush nebo Kerry, tlak na snížení cen léků poroste, až přeroste v akci.“
Koncerny se připravují na změnu i tím, že se snaží o vylepšení reputace. Největší z nich, firma Pfizer například zavedla program slev pro chudé a nepojištěné občany.
I velké firmy zajímají speciální léky
Jinou cestou je, že se i velké koncerny vrhají do oborů, které ještě nedávno přenechávaly menším specialistům.
Například na léky užívané při léčení rakoviny či biochemické preparáty. Za tím stojí přesvědčení, že ve speciálních přípravcích zůstane prostor pro tvorbu cen.
Ale i v tomto oboru se začíná diskutovat o cenách. Německý list Handelsblatt uvádí příklad.
Americká výzkumná pracovnice Deborah Schragová nedávno v časopisu New England Journal of Medicine upozorňuje, že řada starých léků užívaných při léčení rakoviny střev dokáže pacientovi prodloužit život zhruba o jeden rok.
Osmitýdenní kůra ho přijde na 63 dolarů. Za nové léky, které by mu mohou přidat okolo jedenácti měsíců života, ale zaplatí dvanáct tisíc dolarů.
Petr Němec, Hospodářské noviny