Snížení spotřeby léků, která je v zemi zvláště u některých preparátů velmi vysoká, si stát slibuje od omezení reklamy na léčiva. Výrobci se však brání a argumentují Evropskou unií, která naopak nedávno povolila i propagaci léků na předpis.
Praha - Zákon, který vzniká na ministerstvu průmyslu a obchodu za podpory ministerstva zdravotnictví, předpokládá, že bude zakázáno propagovat volně prodejné léky, jestliže se na ně může vztahovat sebemenší úhrada od pojišťoven. Dosud se - s výjimkou odborného tisku - nesměly propagovat pouze ty preparáty, které byly výhradně na předpis. Výrobci léků se bouří a tvrdí, že ohrožen není pouze jejich zisk. Tvrdí, že lidé by mohli doplatit na nedostatek údajů o možných preparátech. „Zákazy reklamy na léky nic nevyřeší, lidé si prostě budou hledat informace z jiných, často méně hodnověrných zdrojů,“ uvedla Marta Váchová, členka předsednictva Mezinárodní asociace farmaceutických firem (MAFS). Ta se snaží dokázat, že nový zákon by žádné úspory pojišťovnám přinést nemusel. „Okamžitým důsledkem zákazu reklamy bude návrat pacientů z lékáren do ordinací a další zvýšení počtu návštěv u lékaře,“ řekl Pavol Mazan z asociace. Nový zákon by v praxi znamenal, že by zmizely například reklamy na některé prášky proti bolesti hlavy a podobně. Právě v jejich spotřebě v přepočtu na počet obyvatel patří Česko mezi první tři země na světě - mnozí si je kupují sami, ale některým je předepisuje lékař, po němž je lidé mnohdy chtějí právě na základě reklamy. Celkově se v posledním desetiletí podle údajů VZP v zemi množství spotřebovaných léků zdvojnásobilo. Všeobecná zdravotní pojišťovna však počítá s tím, že nová legislativa by mohla snížit spotřebu léků. „Předpokládáme, že reklama zvyšuje zájem o inzerované léky, ale nejsme schopní objektivně vyjádřit tuto skutečnost v číslech,“ uvedl její mluvčí Jiří Suttner. VZP by naopak uvítala vhodnou propagaci volně prodejných léků, protože podle Suttnera by mohla odklonit pacienta od snahy nechat si takový lék předepsat a vedla by jej jednodušší cestou přímého nákupu, což je další z možností snižování nákladů pojišťoven na léky. MAFS to dokládá příkladem léků proti bolesti. V roce 2000 se jich podle dat MAFS prodalo za sedm set milionů korun, přičemž v porovnání s rokem 1998 se o více než devadesát procent zvýšil podíl volně prodaných léků. „Náklady pojišťoven na ně ale ve stejném období naopak o pět procent poklesly,“ řekl Mazan. Evropská komise se přitom vydala jinou cestou než omezováním reklamy na léky - vytváří legislativu, která naopak předpokládá zrušení jejího omezení.
RADKA WALLEROVÁ, Slovo, 30.7.2001