Výrobcům zdravotnické techniky klesla výroba meziročně o čtvrtinu

„Situace na naše výrobce dopadla, ale není likvidační. I při tom poklesu ale nemám nějaké katastrofické informace, že by naše firmy výrazně propouštěly,“ uvedl Jaroslav Kopeček z Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků. V oboru mohlo loni podle Kopečka pracovat kolem 12.000 lidí. Většina firem je ale spíše menších a stavy pracovníků v nich nižší než například u velkých strojírenských firem. Odchody se tak řeší spíše přirozenou cestou, odchodem do důchodu či neprodloužením smlouvy na dobu určitou.
Krizi se snaží řešit firmy i tím, že zboží určené pro zdravotnictví se dá použít i v jiných oborech. „Zdravotnická technika je variabilní, dá se uplatnit i jinde, například ve farmacii či potravinářství,“ podotkl Kopeček.
Většina tuzemských firem je orientována na export. Ze 17 miliard korun objemu výroby putuje odhadem za hranice zboží za zhruba 11 miliard. Podle Kopečka je exportní zaměření firem nutnost, český trh je natolik malý, že pouze ten by tuzemské firmy neuživil.
To je ale také důvod toho, proč se firmám přece jen daří mírnit negativní vliv krize. Jednotlivé trhy v zahraniční na krizi reagují různě. „Firmy, které působí v jihovýchodní Asii, nepociťují dopad krize tak, jako firmy zaměřené na Spojené státy,“ míní.
Export tuzemských firem vyrábějících zdravotnické prostředky se přitom podle loňských údajů mezi lety 2003 až 2008 zdvojnásobil. Firmám se kromě Evropské unie dařilo více než v minulosti také na vyspělých trzích v USA, jihovýchodní Asii a Rusku. Stále více se uplatňovaly především výrobky s přidanou hodnotou, tedy velkým podílem výzkumu, jako jsou elektronika a informatika.
Krize je také důvodem, proč se jich letos představí méně na veletrhu Medical Fair a Rehaprotex, který se uskuteční příští týden v Brně. Loni se veletrhu zúčastnilo přes 500 firem, letos jich je 414.