Jak upozornila ředitelka odboru farmacie ministerstva zdravotnictví Katarína Bartíková, zbytečně vysoké maximální ceny léků stanovené ministerstvem financí umožnily situaci, „která vyhovuje farmaceutickým firmám, protože jim tak otevírá velký prostor pro stanovení cen.“
Podle místopředsedy Svazu pacientů Josefa Mrázk a jsou „maximální ceny stanovovány velmi libovolně, takže jsou v řadě případů vysoko nad průměrnými evropskými cenami. Kdyby se zavedlo pravidlo, že maximální ceny bude ministerstvo financí stanovovat podle nejnižších cen v Evropě, byl by prostor pro dohodnuté ceny mnohem užší. Zbytečně vysoká úroveň maximálních cen také komplikuje a prodlužuje vyjednávání o dohodnutých cenách,“ řekl Mrázek.
Česká lékarnická komora před časem kritizovala ministerstvo zdravotnictví za pozdní vydání lékové vyhlášky, protože lékárny neměly dostatek času na přizpůsobení cen.
V České republice se u léků hrazených z veřejného zdravotního pojištění používá několik druhů cen. Nejvyšší možnou cenu, za kterou může být lék prodáván, stanoví ministerstvo financí, ale mnohdy výrobce, aby zvítězil nad konkurenční firmou, se zaváže k nižší ceně, k tzv. nejnižší dohodnuté ceně.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví by měla znamenat snížení tempa růstu výdajů na léčiva ročně zhruba o 1,7 miliardy korun. Jak uvedla Bartíková, „při snížení úhrady se dbalo na to, aby byl vždy k dispozici plně hrazený stejný nebo porovnatelný léčivý přípravek, který může být pacientovi s konkrétním onemocněním či kombinací onemocnění předepsán. Lékaři by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, zda nemají pacientovi předepisovat jiný lék než dosud, ale plně hrazený. Nadále platí, že pokud by se u konkrétního pacienta projevila individuální výjimečná reakce, je možné, aby se jeho ošetřující lékař obrátil na revizního lékař e zdravotní pojišťovny, u které je pacient pojištěný,“ dodala Bartíková.
Podle Emmerové je léková politika v ČR příliš liberální. Nicméně cílem jejího resortu je zajistit kvalitní a moderní léčiva pro všechny pacienty, kteří je potřebují, nezvyšovat finanční spoluúčast pacientů na léčbě, ale také snižovat tempo růstu výdajů na léky.
V této souvislosti ministryně připomněla zavedení zdravotních knížek, které by napomohly lépe sledovat, jaká léčiva jsou pacientům lékaři předepisována. „Ve Slovinsku mají registrovaných téměř tři tisíce léků, u nás více než šest tisíc, neboli i takzvaná kuchařka pro lékař e je u nás velmi široká, nepřehledná,“ konstatovala Emmerová, vycházející ze svých nedávno získaných zkušeností ze služební cesty do Slovinska.
Haló noviny