Z vašeho dotazu předpokládám, že jste odměňována podle platu a po úspěšném ukončení pomaturitního specializačního studia jste byla zařazena do 9. platové třídy.
Podle ustanovení § 123 zákoníku práce zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, neníli v zákoníku práce stanoveno jinak. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.
Zaměstnanec tedy musí být zařazen do platové třídy podle nejnáročnější práce, jejíž výkon na něm zaměstnavatel požaduje v rámci sjednaného druhu práce. Prováděcím předpisem vydaným podle § 123 zákoníku práce je nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, které v ustanovení § 3 rozvádí a upřesňuje ustanovení zákona, když stanoví, že zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání.
Na tomto místě odbočím a musím uvést, že pokud má zaměstnanec ukončeno vyšší vzdělání, ale vykonává nejnáročnější práci zařazenou do nižší platové třídy, má nárok na tu platovou třídu, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon na něm zaměstnavatel požaduje. Na vyšší platovou třídu získá zaměstnanec nárok jen za předpokladu, že na něm bude zaměstnavatel požadovat nejnáročnější práci, v rámci sjednaného druhu práce, zařazenou podle katalogu do této vyšší platové třídy.
Jak již bylo uvedeno, zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance do platové třídy na základě druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho rámci na něm požadovaných nejnáročnějších prací a plnění kvalifikačních předpokladů. Zaměstnavatel nemůže v žádném případě upravovat pracovní náplň zaměstnance tak, aby odpovídala platové třídě, která byla zaměstnanci přiznána. Pracovní náplň musí odpovídat druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě a obsahovat především nejnáročnější práci, jejíž výkon je na zaměstnanci požadován.
Upozorňuji, že vedle těchto prací je zaměstnanec povinen, a to v rámci druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, konat i práci zařazenou do nižší platové třídy. K výkonu jiného druhu práce než sjednaného v pracovní smlouvě, je nutno sjednat mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem změnu pracovní smlouvy. V případě, že zaměstnavatel vyžaduje na zaměstnanci vedle sjednaného druhu práce ještě výkon jiného druhu práce, je zaměstnavatel povinen sjednat se zaměstnancem k výkonu této práce další pracovní poměr.
Podle § 2 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., jsou kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách (dále jen „potřebné vzdělání“) pro
1. a 2. platovou třídu: základní vzdělání nebo základy vzdělání
3. platovou třídu: střední vzdělání
4. platovou třídu: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání
5. platovou třídu: střední vzdělání s výučním listem
6. platovou třídu: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem
7. a 8. platovou třídu: střední vzdělání s maturitní zkouškou
9. platovou třídu: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou
10. platovou třídu: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání
11. a 12. platovou třídu: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu
13. až 16. platovou třídu: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu Potřebné vzdělání nenahrazuje kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví zvláštní právní předpis, kterým je pro oblast zdravotnictví zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, v platném znění, zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), v platném znění.
Vzděláním se rozumí vzdělání dosažené podle zvláštních právních předpisů, kterými jsou např. zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), v platném znění, nebo zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), v platném znění. Úspěšné ukončení pomaturitního specializačního studia nezvyšuje, podle současné platné právní úpravy, dosažené vzdělání.
Pro váš dotaz je velice důležité ustanovení § 4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., které uvádí, že ze započitatelné praxe odečte zaměstnavatel, u zaměstnance zařazeného do platové třídy, tj. z doby, kterou zaměstnanci započetl podle odstavců 2 až 6 § 4, zaměstnanci zařazenému do
a) šesté až osmé platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem dobu 1 roku, nebo dobu 2 roků, pokud dosáhl jen středního vzdělání, anebo dobu 4 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,
b) deváté platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 2 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 3 roků, nebo středního vzdělání dobu 4 roků, anebo dobu 6 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,
c) desáté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání dobu 1 roku, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 4 roků, nebo jen středního vzdělání dobu 5 roků, anebo dobu 7 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání,
d) jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu dobu 2 roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 5 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 6 roků, nebo jen středního vzdělání dobu 7 roků, anebo dobu 9 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání.
V případě, že zaměstnanec dosáhne v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte mu zaměstnavatel dobu odpovídající dosaženému vzdělání, kterou mu předtím odečetl.
Z výše uvedeného vyplývá, že má zaměstnavatel právo a dokonce povinnost odečíst ze započitatelné praxe dobu stanovenou v § 4 odst. 7 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., pokud zaměstnanec nesplňuje kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon práce v platové třídě do které je zařazen. Lituji, ale musím uvést, že ve vašem případě, pokud jste zařazena v 9. platové třídě a zaměstnavatel vám odečetl ze započitatelné praxe dva roky, postupoval v souladu s právními předpisy.