Jak název naznačuje, studie analyzovala úspěchy české firmy podnikající v oblasti zdravotnických výrobků, především nemocničních lůžek. Primárním cílem záměru bylo poskytnout studentům podklad pro diskusi v rámci výuky předmětů Hledání konkurenční výhody a Aktuální trendy v managementu.
Jak ovšem autor studie uvádí v následujícím rozhovoru, který vznikl v návaznosti na úvodní prezentaci této studie na VŠE, případové studie by se v souladu se západními trendy mohly stát stěžejním kamenem výuky managementu v českém zdravotnictví.
Co jsou případové studie a co je jejich smyslem?
Smyslem je demonstrovat na konkrétním případu z praxe určité zobecnitelné postupy, například managementu či organizace výroby, a současně přimět studenty nad daným příkladem přemýšlet. Tento způsob výuky se již léta využívá na zahraničních univerzitách a ukazuje se efektivnější než běžné přednášky, kde se odprezentuje teorie a studenti jen pasivně poslouchají.
V našem případě studenti obdrží několik dní před přednáškou zpracovanou studii a během následné interaktivní hodiny se vyjadřují k různým aspektům této studie. Tím se jim určité principy dostávají více „pod kůži“ a v budoucí praxi se jim snáze uplatňují. Důležité je i to, že nedostanou hotový strukturovaný materiál, ale spíše jakýsi příběh, v němž musejí sami identifikovat potřebné hodnoty, rozlišit, která fakta jsou důležitá a která ne, případně něco dopočítat a dospět k určitým závěrům.
Tím tato práce simuluje reálný život, ve kterém je také třeba se zorientovat. Firma, kterou jsme zvolili pro první studii, vznikla krátce po revoluci a záhy uspěla na mezinárodním trhu. Krom toho působí v oblasti zdravotnictví, je zde etablovaná a může posloužit jako dobrý příklad pro manažery zdravotnických zařízení.
Ve kterých oborech se s případovými studiemi pracuje?
Původně se využívaly v právních vědách, ale později našly uplatnění v oblasti výuky managementu. V posledních letech si razí cestu také do zdravotnictví. V klinické praxi se již dlouho využívají analogie těchto studií – znáte je jako kazuistiky. Avšak případové studie lze využít též ve zdravotnickém managementu a demonstrovat na konkrétním případu, co vše musí zdravotnické zařízení řešit.
V rámci takové studie se popíše právní, medicínská i organizační problematika, případně další aspekty, a výsledkem je ucelenější materiál pro výuku managementu a efektivity ve zdravotnictví, než kdyby se vycházelo jen z obecných pouček. Případové studie lze ovšem využít i jinak, třeba pro realizaci humanitárních projektů.
Jak dlouho taková studie vzniká? A jak ji plánujete využít?
Naši studii jsme připravovali dva roky. Ačkoli to tak nevypadá, je za tím 200 až 300 hodin práce. Vycházeli jsme z veřejných zdrojů, ale absolvovali i početné schůzky s kompetentními osobami zmíněné firmy a konzultace s přední španělskou obchodní školou (IESE Business School), která materiál několikrát připomínkovala a poskytla nám cennou zpětnou vazbu.
Rádi bychom ji nyní zařadili do pravidelné výuky na naší fakultě, a pokud to půjde, tak i do výuky na dalších vysokých školách. Spolupracujeme rovněž s olomouckou lékařskou fakultou, kde bychom chtěli případové studie odzkoušet mezi studenty medicíny. Dále ji chceme nabídnout rovněž samotné společnosti Linet, která uvažuje, že by ji využívala v rámci firemního školení.
Jaká je vůbec situace v českém zdravotnictví, co se týče vzdělávání v oblasti managementu?
Určité vzdělávání ve smyslu MBA zde probíhá, ale stále je založeno na prezentaci faktů, definic nebo jednoduchých případů, které často ani nemají reálný podklad. Naproti tomu na Západě se případové studie již běžně využívají ve výuce zdravotnického managementu. Chtěli bychom se proto v dalších letech na tuto oblast zaměřit a rozvíjet ji. V českém zdravotnictví vidíme velký potenciál pro využití těchto studií coby příkladů dobré praxe.
Jaké další studie máte v plánu? Budete vycházet z konkrétní poptávky zdravotnických zařízení?
Vzhledem k časové náročnosti, související s realizací studie, bychom zpočátku vycházeli ze zahraničních zdrojů, například z materiálů, se kterými pracuje Harvard Bussiness School. Ne všechny jsou sice aplikovatelné na české prostředí, ale určitě je z čeho vybírat, neboť zdravotnických případových studií tam vznikly již desítky. Zpočátku, jak jsem již naznačil, plánujeme spolupráci s olomouckými kolegy, kde chceme pilotně studie ověřit. Později, na základě poptávky, bychom připravili další české případové studie.
Jako prioritní vidíme oblast efektivity a štíhlého řízení nemocnic, což zahrnuje mimo jiné redukování nepotřebných procesů. Podobná studie by byla plošně využitelná, protože tímto problémem trpí odhadem 90 procent nemocnic. Máme již vytipovaná pracoviště, která by mohla posloužit jako příklad dobré praxe. Je jím například poliklinika v Plzni, která se zaměřila na významné organizační změny s cílem skokově zvýšit efektivitu poskytování péče.
Dají se případové studie využít i v dalších oblastech zdravotnictví? Na úrovni ministerstva, regulačních orgánů či plátců?
Určitě. Kromě oblasti managementu je lze využít při přípravě reforem či koncepcí – v zahraničí existují například případové studie zaměřené na elektronizaci zdravotnictví nebo celkového pojetí určitého zdravotnického segmentu. Díky nim lze demonstrovat, že takový koncept funguje, eventuálně přinést srovnání z různých zemí a poukázat na to, kde to funguje a kde ne.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).