Minulý týden zveřejnily agentury zprávu o tom, že byla poprvé úspěšně použita syntetická krev u pacientů. Ačkoliv ve skutečnosti nejde zdaleka o první podobný případ (poprvé aplikovali syntetickou krev v USA už v roce 1998), zpráva vyvolala diskusi o jejím možném využití.
Výhody „umělé krve“
Modifikovaný roztok hemoglobinu, neboli syntetická krev je schopná lépe přenášet kyslík v organismu než krev normální. Z tohoto důvodu je vhodná například při transfúzích u pacientů po infarktu. Další její výhodou je, že může být aplikována bez ohledu na krevní skupinu jedince.
„Kromě zmiňovaných urgentních situací by tato „umělá krev“ pomohla řešit potřebu transfuze u pacientů, kteří mají protilátky proti takovým antigenům erytrocytů, že je pro ně obtížné sehnat vhodného dárce,“ uvádí Martin Písačka z Referenční laboratoře pro imunohematologii, ÚHKT Praha.
„Zavedení bezpečné univerzální krevní náhrady by bylo bezpochyby velkým přínosem pro medicínu. Všeobecné rozšíření této substituce by pak záleželo na její ekonomické a technické dostupnosti,“ říká hematolog a dodává:
Omezení použití syntetické krve
Takzvaný hemoglobinový roztok však nemůže nahradit klasickou transfuzi. „Většina transfuzí červených krvinek je podávána v situacích, které hemoglobinový roztok neřeší (chronicky nemocní s poruchou krvetvorby, v jejichž oběhu např. po intenzivní chemoterapii koluje v podstatě pouze dárcovská krev – zde by se bez normálně převažující celulární komponenty velmi významně změnily celkové homeostatické parametry) Ani u akutní krevní ztráty nemusí být hemoglobinový roztok tím nejlepším (či jedině možným) řešením. Pokud se prokáže bezpečnost přípravku, doplní spektrum léčebných možností (= bude vhodný někdy a pro někoho).“
První testy už před pěti lety
Švédští lékaři, které agentury citovali, uvedli, že použití syntetické krve v nemocnici Karolinska u osmi pacientů znamená „průlom v hematologii“. Jak poznamenává M. Písačka, priorita švédských lékařů je však zřejmě zavádějící.
„První randomizovaná studie použití roztoku hemoglobinu u lidských pacientů byla totiž publikována už v roce 1998 (Gould a kol., Journal of the American College of Surgeons). Od té doby do roku 2002 byly tyto náhradní roztoky podány cca 500 – 1000 pacientům a v současné době probíhá analyzování výsledků a komplexní vyhodnocování a posuzování regulačními a kontrolními orgány. Další zprávy o úspěšném klinickém použití roztoku hemoglobinu hovězího původu přišly též před několika měsíci z Jihoafrické republiky,“ poznamenává M. Písačka.
Nežádoucí účinky
„Při podávání roztoků hemoglobinu ve zvířecích experimentech byly zjištěny i nežádoucí účinky, zejména vazokonstrikce a vzestup arteriálního tlaku, způsobovaný zásahem do homeostázy oxidu dusíku (NO), uvolňování endothelinu a působením na periferní alfa-adrenergní receptory. Syntetická krev proto musí být upravována a modifikována tak, aby tyto nežádoucí účinky byly minimalizovány,“ dodává lékař.
| SYNTETICKÁ KREV |
|---|
| „Syntetická krev je modifikovaným roztokem hemoglobinu (krevního barviva, zprostředkujícího transport kyslíku krví). Hemoglobin může být získáván z lidských erytrocytů (erytrocytové koncentráty po uplynutí doby použitelnosti pro transfuzi), nebo ze zvířecích (hovězích) krvinek a nebo může být připraven genetickým inženýrstvím (rekombinantní hemoglobin). Přirozené molekuly hemoglobinu musí být dále modifikovány tak, aby bylo dosaženo optimální vazebnosti pro kyslík během transportu a následného optimálního uvolňování kyslíku v tkáních. |
MUDr. Martin Písačka, Referenční laboratoř pro imunohematologii, ÚHKT Praha