SUMMARY Although ontogenesis describes all stages of human development from the conception to the end I will only focus on the stages of childhood, from prenatal period through teenage years, the border with the adulthood. The teenage children can be a challenge to teachers, for a pediatrician each developmental stage poses special risks.
Co znamená význam ontogeneze? Ontogeneze je definována jako vývoj člověka od jeho vzniku až po smrt jedince. Každé dítě prochází určitými vývojovými stadii, která mají svá psychologická a somatická specifika.
Prenatální stadium začíná koncepcí, což je splynutí vajíčka se spermií, a končí porodem dítěte, přesněji přestřižením jeho pupečníku. Oocyt měří zhruba 120–150 µm a spermie 20 µm. Na konci prvního lunárního měsíce měří embryo 8 mm, na konci druhého lunárního měsíce 3 cm, na konci třetího měsíce měří plod 9 cm, na konci čtvrtého 16 cm, na konci pátého 25 cm, na konci šestého 30 cm, koncem sedmého 35 cm, koncem osmého 40 cm, koncem devátého 45 cm a v termínu porodu má plod průměrně 50 cm (s rozdílem 2–3 cm) a průměrně 3500 gramů. Období novorozenecké je zahájeno přerušením pupeční šňůry a trvá 28 dní. Variabilita porodní hmotnosti je velká, nejnižší váhová hranice pro fyziologického novorozence je 2500 gramů, horní hranice je okolo 4000 gramů. Nejsou výjimkou zdraví novorozenci vážící 4500 gramů. Chlapci jsou o něco těžší než dívky. Váhový úbytek, který nastává u většiny dětí po porodu, může být až 10 % z celkové tělesné hmotnosti. A zpět ke své porodní váze se dítě dostává nejpozději do 21 dnů. Novorozenec má relativně velkou hlavu, která tvoří 1/4 délky těla. Má relativně krátké končetiny, také tvořící 1/4 délky těla a relativně dlouhý trup, který zaujímá 1/2 délky těla. Pak následuje období kojenecké, které končí prvními narozeninami dítěte. Po intrauterinním vývoji je to druhé nejdynamičtější růstové období. Dítě vyroste zhruba o 25 cm a většinou ztrojnásobí svou porodní hmotnost. Ve dvanácti měsících měří průměrně 75 cm a váží 10 kg. Období batolivé je od jednoho roku do tří let. Ve druhém roce vyroste batole průměrně o 11 až 12 cm, ve třetím roce o 9 cm a přibere za každý rok průměrně 2 kg. V prvních dvou letech hledá dítě své růstové pásmo, po 2. narozeninách by ho nemělo již změnit.
Období předškolního věku a mladšího školního věku je růstově stálé. Dítě roste 5 cm za rok a přibírá 1,5 kg taktéž ročně. Předškolní věk je od 4. roku a končí nástupem do školy, tj. do 6. až 7. roku věku dítěte. Kolem 5. roku začínají růst do délky končetiny, protahuje se krk a na trupu se rozliší hrudní a břišní část. Pro posouzení tělesného vývoje slouží tzv. filipínská míra (při vzpažení pravé horní končetiny a ohnutí v lokti si dítě dosáhne přes temeno hlavy na levý ušní boltec). Mladší školní věk zahajuje již zmíněná započatá školní docházka a trvá do 10 až 12 let.
Období staršího školního věku je charakteristické svým biologickým vyvrcholením neboli pubertou. První pubertální znaky se mohou objevovat již v mladším školním věku. Začíná mezi 8. a 15. rokem věku. U chlapců většinou o dva roky později než u dívek. Růstové tempo se zvyšuje na 8–12 cm. Dívky zde poprvé předstihují chlapce, jak ve výšce, tak v hmotnosti. Ke konci tohoto období jsou ale hoši opět vyšší a těžší. Dochází k rozvoji sekundárních pohlavních znaků. Chlapcům se zvětšují varlata, scrotum, penis, začíná pubické a axilární ochlupení, objevují se poluce (průměrně v 15 letech), prominuje štítná chrupavka, rostou vousy, zvětšuje se síla. U děvčat je to růst prsů, axilárního a pubického ochlupení, růst pohlavního ústrojí, menarche (průměrně ve 13 letech), změna konfigurace těla. Dívky dosahují nejmarkantnější části své výšky dříve, než se dostaví první menstruace, poté vyrostou průměrně ještě o 3 cm. Takže dívky, u kterých nastoupila puberta později, déle rostou.
Adolescence je období od 15. do 18. (některá literatura uvádí až 20.) roku. Zpomaluje se, až zastavuje růst do výšky, zvýrazňují se intersexuální rozdíly. Ženy mají zhruba 25 % tuku v těle, muži okolo 15 %. Dochází k rozvoji svalové hmoty. Průměrný muž měří 178 cm a průměrná žena 165 cm.
Závěr
V rámci celého dětského věku je nutné pracovat s percentilovými růstovými grafy, díky kterým ověřujeme fyziologický vývoj dítěte. Kontrolují se především výškově věkový poměr, hmotnostně výškový poměr, obvod hlavy k věku aj. I když dítě neodpovídá normám podle jednotlivých období (v prvním roce neztrojnásobí svou hmotnost či nevyroste o 25 cm), může být přesto v pořádku. Je nutno zdůraznit, že někteří dětští lékaři zatím percentilových grafů kontinuálně nevyužívají. Zanedbání evaluace grafu může mít za následek pozdní podchycení problému. Proto by i rodič měl umět s těmito růstovými grafy pracovat.
LITERATURA
Goldmann, R., Cichá, M.: Základy pediatrie pro pedagogy. 1. vyd. Olomouc, UP Olomouc 2002. 203 s. Hajn, V.: Antropologie. 2. vyd. Olomouc, UP Olomouc 2001. 206 s. Kapras, J., Vymlátil, J., Topinková, E.: Vývoj a růst člověka. Praha, Karolinum 1998. 102 s. Kudela, M.: Základy gynekologie. 2. vyd. Olomouc, UP Olomouc 1996. 199 s. Machová, J.: Biologie člověka pro speciální pedagogy. 2. vyd. Praha, Karolinum 1994. 263 s. Macků, F., Macků, J.: Průvodce těhotenstvím a porodem. 1. vyd. Praha, Grada Publishing 1998. 327 s.
Mgr. Nina Peloušková, Střední zdravotnická škola Hranice (nina.pelouskova@seznam.cz)