Úvodem je vhodné zopakovat si některé pojmy: pojem „atopie“ je znám teprve 65 let a vyjadřuje dědičně založenou schopnost senzibilizovat se (stávat se přecitlivělým, tvořit alergické protilátky) a následně onemocnět alergickou chorobou. Mezi alergické choroby patří celá řada různorodých nemocí, postihujících řadu orgánů lidského těla. Přecitlivělost může být zaměřena vůči nejrůznějším látkám přírodního i umělého původu .
Alergie může být prakticky na cokoli
Nejčastěji se setkáváme s alergickým postižením horních a dolních dýchacích cest a očí. Je to proto, že spojivka, sliznice nosní a průdušky jsou nejvíce vystaveny styku se škodlivinami rozptýlenými ve vzduchu. V těchto případech dochází u postižených dětí k alergické rýmě, zánětu spojivek, dlouhodobému dráždivému kašli a posléze dušnostem - k projevu bronchiálního astmatu.
Hned na druhém místě jsou časným projevem alergie choroby kůže - kopřivky, atopické či kontaktní ekzémy či otoky kůže. Projevy přecitlivělosti na hmyzí bodnutí jsou vážné a mnohdy ohrožující život. Mezi antigeny, které se účastní na vzniku a vývoji alergických reakcí, patří však také virové a bakteriální infekce. Důležitou roli právě v dětském věku hrají virové a bakteriální antigeny, které spouštějí a nepříznivě ovlivňují tzv. respirační alergózu. Opa-kované infekce dýchacích cest se v dětství vyskytují na podkladě dědičné dispozice (nejčastěji snížené hladiny IgA). Sliznice poškozovaná chronickou nebo opakovanou infekcí se stává postupně vnímavější k alergizujícímu působení vdechovaných látek než sliznice zdravá. Navíc vrozená dispozice může způsobovat dysbalanci imunitního systému, což znamená současně poruchu obranyschopnosti a stále se zvyšující tendenci tvořit alergickou protilátku IgE.
I tam, kde není dědičná dispozice k imunodeficienci, nalézáme velmi často poruchy tvorby protilátek z důvodu velkého tlaku noxy zevního prostředí, které nedovoluje dítěti patřičně imunitně reagovat. Čím intenzívněji se organizmus setkává s alergizující látkou, tím častěji dochází k senzibilizaci. Je prokázáno, že nepříznivý vliv alergizujícího prostředí se uplatňuje tím více, čím je dítě mladší. Proto je nutné ohrožené dítě - atopika - chránit před vlivem pylů, roztočů, ale i alergizujících potravin zejména v prvním roce života. Není vhodné předčasně zařazovat rizikové děti do předškolních kolektivních zařízení, zejména do 4 let věku.
Rodiče jsou těžko poučitelní
V souvislosti s příčinami alergických potíží je nutné zmínit se též o škodlivosti znečištěného ovzduší (nejen v atmosféře) v celosvětovém měřítku. Zevní prostředí dítěte negativně ovlivňují doma sami rodiče - a to kouřením. Přítomnost dráždivých látek, které dítě pasivně inhaluje, poškozuje sliznice a usnadňuje alergizující vliv i jiných vdechovaných látek, např. pylů. Bylo prokázáno, že v rodinách kuřáků je mnohem vyšší procento dětí trpících pylovou alergií než v rodinách nekuřáků. Bohužel jen mizivé procento rodičů je ochotno pro zdraví svého dítěte zbavit se svého zlozvyku.
Stejně tak je prokázáno, že dlouhodobá psychická zátěž může u dítěte přispět ke vzniku alergie přímo (zatím nedefinovaným) negativním působením na imunitní systém. Zvláštnosti osobnosti dítěte trpícího alergií jsou patrné nezřídka již v rámci prvního kontaktu v odborné ordinaci. S těmito případy se setkáváme v posledních deseti letech čím dál častěji. Pocit porozumění, jistoty, bezpečí a dobrého zázemí je u oslabených a nemocných dětí důležitější než u dětí zdravých. Alergická onemocnění se v literatuře zařazují mezi druhy psychosomatických chorob. Nemocné děti bývají psychicky labilnější - buď je v popředí pasivita, kdy se např. dítě trpící ekzémem stahuje do ústraní, trpí komplexy, nebo naopak je tu zvýšená aktivita spojená s neurotickými projevy.
Předpoklady alergického onemocnění
Aby se mohla alergická choroba vyvinout, musí být splněny určité předpoklady:
Dědičná složka (5., 6., 11., a 14. chromozom)
Senzibilizace jedince, která může nastat působením alergenů hned v prvních dnech a týdnech života dítěte již v děloze matky. Proto zde hraje roli primární prevence, což je především životospráva matky a hned po narození u dítěte role alergenů (potravinových, pylových, roztočových a zvířecích).
Spouštěcím momentem jsou nespecificky působící podněty (znečištěné ovzduší, psychické vlivy, respirační infekce, zejména virové). Pokud jsou splněny výše uvedené předpoklady, dochází k rozvoji alergického zánětu a tkáňové hyperreaktivity .
Stavy předcházející vývoji astmatu
Nejčasnějším a nejčastějším projevem alergie je atopický ekzém, který se vyvíjí velmi časně u dětí s ranými projevy potravinové alergie (kravské mléko, vaječný bílek, lepek). U kojenců a batolat má formu v nejtěžších projevech s akutním výsevem po celém těle, v pozdějším věku se vyvíjí do ekzému subakutního nebo chronického s dominujícím vyjádřením v loketních a podkolenních jamkách. V dalším průběhu je relativně častý vývoj do respirační alergózy - do bronchiálního astmatu.
Mezi stavy, které předcházejí vývoji do astmatu, jsou též opakované obstrukční záněty průdušek (opakované viroinfekce nebo bakteriální infekce na podkladě poruchy imunitního systému) a alergická rýma. V posledních letech se diagnosticky zjišťuje jako etiologický faktor odpovědný za astmatické potíže též fyzická zátěž a tzv. gastroezofageální reflux (zpětné krátkodobé uniknutí žaludečního obsahu do jícnu při uvolnění jícnového svěrače, který odděluje trubici jícnu od žaludku). Klinické projevy pylové alergie se v posledních desetiletích projevují nezřídka již v batolecím a předškolním věku. Současně jsou při vyšetřování udávány potíže spojené se zvýšenou nemocností - pálení sliznic dutiny ústní či svědění v krku, vyrážky kolem úst (orální alergický syndrom). U starších dětí se vyvine klasická polinóza s vyjádřením alergického zánětu na očních spojivkách, celém orofaryngeálním traktu s maximálním vyjádřením na nosní sliznici, u silně přecitlivělých jedinců i na dolních dýchacích cestách s projevy bronchiálního astmatu. Čím je pacient starší, zmenšuje se riziko vzniku nových a dalších projevů alergie, narůstá ale chronicita choroby s nepříznivými, nevratnými, negativními tkáňovými změnami.
Prognóza
Prognóza dalšího vývoje alergické choroby u dítěte je nejistá. Je ovlivněna mnoha faktory, jak je výše uvedeno. Reaktivita jedince i jeho odpovídavost a imunitní výbava je přísně individuální. Proto je velmi důležité včas a kvalitně zahájit odpovídající terapii se zapojením celé rodiny do léčebného procesu malého alergika.
Atopický ekzém, pokud se objevil již v kojeneckém věku, vymizí asi u poloviny dětí do věku pěti let. Po určitém stadiu klidu alergických projevů však u 50 % vzniká v dalším průběhu jiný projev alergické choroby, nejčastěji alergická rýma, často ve spojení se zvýšenou průduškovou reaktivitou.
Dalším stupněm vývoje bývá bronchiální astma, jehož předstupněm je často ekzém nebo alergická rýma či opakované obstrukční bronchitidy kojenců a batolat. Prognóza astmatu vzniklého v dětství je značně nejistá. Rodiče se utěšují nadějí, že z astmatu dítě vyroste. Je pravdou, že určité procento jeví směrem k dospělosti klidový stav potíží, ale podle literatury asi v 50 % dojde k recidivě potíží v pozdějším věku.
MUDr. Daniela Planerová
Alergie může být prakticky na cokoli
Rodiče jsou těžko poučitelní
Předpoklady alergického onemocnění
Stavy předcházející vývoji astmatu
Prognóza