Stravování diabetika neznamená újmu pro nemocného, ale je to usměrňované a promyšlené stravování přizpůsobené potřebám organizmu a sledující léčebné cíle. Neexistuje žádná univerzální diabetická dieta.
Diabetik má být seznámen s tím, jaké úkoly plní jednotlivé živiny, proto jsou nezbytné pravidelné edukace o způsobu jeho stravování. Základem léčby cukrovky je tedy diabetická dieta a léčebný režim. Obecná pravidla při stravování diabetiků jsou v zásadě stejná, ale musí být brán ohled na věk nemocného, jeho hmotnost, aktivitu a pohlaví. Cí-lem diety je udržet glykémie nemocného v ta-kové hodnotě, jaká odpovídá nediabetikům.
Důležité je udržet hranici hladiny krevních tuků a cholesterolu. Strava diabetika má být pestrá, vyvážená a musí obsahovat dostatečné množství nejen sacharidů, bílkovin a tuků, ale i vitaminů, minerálů a vlákniny. Celkové množství energie má být takové, aby se pacient přiblížil ideální tělesné hmotnosti a tuto hmotnost udržel. Dieta diabetika by se měla skládat z 55 - 60 % sacharidů, 30 - 35 % tuků a 15 - 20 % bílkovin.
Sacharidy. Největší část mají tvořit polysacharidy (složené cukry). Potrava má obsahovat vlákninu, aby se zabránilo rychlému vstřebávání cukrů a rychlému vzestupu glykémie po jídle. Jednoduché sacharidy se nedoporučují, maximální povolená dávka je 5 % z denního doporučeného příjmu.
Tuky. Množství tuků nemá přesahovat doporučenou hranici. Doporučují se tuky rostlinného původu a příjem cholesterolu nemá přesáhnout hranici 300 mg za den. Diabetik nesmí zapomínat, že je jeho nemoc mnohdy spojena s poruchou metabolizmu tuků. Pravidelné kontroly hladiny tuků v krvi a dietní opatření jsou proto nezbytná.
Bílkoviny. Celková denní dávka nemá převyšovat 1 gram na 1 kilogram tělesné hmotnosti (TH). Diabetikům dětského věku, dospívající mládeži, aktivním sportovcům, těhotným a kojícím ženám je doporučována denní dávka 1,5 g bílkovin na 1 kg TH a den. Cílem diabetické diety u dětí a dospívající mládeže je zdravý růst a vývoj celého organizmu.
Vláknina. Zpomaluje vstřebávání živin ze zažívacího traktu, snižuje množství vstřebaného cholesterolu a tuků. Působí i v prevenci poruch metabolizmu tuků a cévních onemocnění. Proto je vhodné ke každému hlavnímu jídlu přijímat zeleninu nebo ovoce. Doporučovaný denní příjem vlákniny je 30 gramů. K dosažení tohoto množství nám dopomohou výrobky z celozrnné mouky, zelenina a ovoce.
Speciální výrobky pro diabetiky jsou většinou nepotřebné, někdy až nevhodné. Vždy se musí tyto potraviny započítávat do diety, na to pacienti většinou zapomínají. V těchto výrobcích je nižší procento sacharidů, ale vyšší procento tuků a bílkovin.
Alkoholické nápoje se nedoporučují pro svoji vysokou energetickou hodnotu. Pivo a sladká vína obsahují vysoké procento cukrů, dia pivo má vyšší obsah alkoholu a tvrdý alkohol vysokou energetickou hodnotu. Pokud diabetik alkohol požije, je nutné toto množství započítat do doporučené diety. Alkohol může způsobit hypoglykémie, proto má každý diabetik vědět, že nemá nikdy přijímat alkohol před spánkem. Větší množství alkoholu a pravidelná konzumace může vést ke zhoršení diabetické neuropatie. Velmi důležitý je pro diabetika pitný režim. Denní doporučovaná dávka je 2 až 3 litry tekutin. Doporučují se přírodní stolní vody, minerální vody „light“, ovocné čaje, přírodní ovocné šťávy a džusy, které se započítávají do přijatých sacharidů. K celkovému množství přijatých tekutin se započítávají polévky, omáčky a mléčné nápoje.
Každý nově zjištěný diabetik by měl mít možnost setkat se s dietní sestrou a probrat svoje stravovací zvyklosti a návyky. Nestačí jedna edukace, protože tolik nových nepříjemných zpráv každého zaskočí. Samozřejmostí by měla být možnost kdykoliv poprosit dietní sestru o radu, jak dietu dodržovat, co je nutné pozměnit ve stravování. Edukaci o výživě by měly provádět pouze dietní sestry, které pacientovi podají přesné informace.
Diabetik I. typu má mít stravu rozdělenou do přesných sacharidových dávek, časového rozvrhu a energeticky přizpůsobenou k jeho fyzickému vytížení. Edukace o možnosti záměny jednotlivých potravin má být samozřejmostí a nemocný by tyto možnosti měl bravurně ovládat. K tomu ovšem nestačí pouze letáky a výtisky, je třeba osobní kontakt s dietní sestrou. Pravidelné edukace jsou pro tyto nemocné nezbytnou součástí léčby.
Diabetik II. typu je většinou pacient obézní, u kterého je třeba v co nejkratším časovém úseku snížit jeho hmotnost na ideální váhu. Je třeba s rozumnou mírou omezit potraviny, které má nemocný v oblibě a požívá je ve velkém množství. Doporučit stravování, které povede ke snížení hmotnosti, vysvětlit nutnost dodržování redukčního režimu s možností úpravy jeho onemocnění.
n