Množství jednotlivých živin (bílkovin, tuků, sacharidů), vitaminů a minerálních látek ve stravě by mělo být přizpůsobeno jejich vyšší potřebě, horšímu vstřebávání a horšímu využití jednotlivých složek. Organismus seniorů prochází fyziologickými změnami, které mohou vést k nedostatečnému příjmu stravy (kvalitativnímu i kvantitativnímu), k malnutrici (podvýživa). Senioři jsou skupinou, která je malnutricí ohrožená vůbec nejčastěji, a to se všemi jejími důsledky a komplikacemi. Výzkumy ukazují, že malnutricí trpí 50 % pacientů ve vyšším věku. V případě hospitalizovaných pacientů trpí až 30 % seniorů dokonce tzv. život ohrožující malnutricí. Podle různých lékařských epidemiologických studií je v malnutrici zhruba následující počet seniorů (tedy věk nad 75 let): v ambulantní péči 10–38 % v domácím prostředí 5–12 % u hospitalizovaných 26–65 % u institucionalizovaných nemocných (např. v domovech pro seniory) 5–85 %.
I u seniorů je výhodné konzultovat stravování s nutričním terapeutem, který pomůže jídelníček sestavit individuálně s přihlédnutím k potřebám, možnostem a ke zdravotnímu stavu. Dokáže zhodnotit stávající stravu co do zastoupení živin a dalších důležitých látek a doporučí její úpravu. V případě, že nelze pokrýt potřeby běžnou stravou, může doporučit zařazení výrobků doplňkové umělé enterální (střevní) výživy, které pacientům výrazně pomáhají jak s dodávkou energie, tak bílkovin, vitaminů, minerálních látek či stopových prvků.
Ve stravě seniorů sehrává důležitou roli také spolupráce rodiny. Rodinní příslušníci jsou mnohdy těmi, kteří stravu zajišťují, proto by ji měli konzultovat právě oni. Poradit se mohou například s odborníky z Fóra zdravé výživy.
Na co se zaměřit při stravování seniorů?
Strava by měla být pravidelná, rozvržení jídel se řídí individuálními potřebami a vždy musí přihlížet k aktuálnímu zdravotnímu stavu. Dietní omezení je ale třeba zvážit s ohledem na riziko nedostatečné výživy. Strava by měla být chutná a lákavá na pohled, aby podporovala chuť k jídlu, která bývá často snížena, příliš se neomezuje výběr pokrmů a surovin. Důležitou roli hraje i kultura stolování. Ve stravě seniorů je třeba mnohdy počítat i s úpravou konzistence stravy – převedení do kašovité formy (mleté maso, bramborová kaše místo brambor apod.), pokud není zcela v pořádku chrup.
Bílkoviny
Množství bílkovin není možné snižovat, protože jejich využití je s přibývajícím věkem nižší. Zvýšená nemocnost v tomto stadiu života navíc klade zvýšené nároky na dostatečný příjem bílkovin a také na jejich kvalitu. Upřednostňovat je třeba bílkoviny živočišné, které najdeme v mase, mléce a mléčných výrobcích, vejcích. Tepelnou úpravou je také třeba upravit jejich stravitelnost, která by měla být co nejsnadnější. Nejhůře stravitelná jsou jídla připravovaná smažením, výhodnější je přírodní úprava, co možná nejjednodušší.
Energetická hodnota
Potřeba energie může klesat v souvislosti se snížením aktivity, platí to však jen v situaci, kdy jde o jinak zdravou osobu (pouze se sníženou aktivitou). Základní energetická potřeba může být naopak i zvýšena, a to zejména vlivem některých chronických onemocnění (srdeční, respirační nedostatečnosti). Skutečnou energetickou potřebu je třeba určit podle konkrétní situace dané osoby.
Vitaminy
Častý nedostatek vitaminů je způsoben jejich zhoršeným vstřebáváním. Protože je jejich potřeba často zvýšena (v souvislosti s vyšší nemocností seniorů), je důležité jejich množství spíše lehce zvyšovat. Důležitý je zejména příjem antioxidantů, které pomáhají bojovat proti škodlivým účinkům volných radikálů. Jedná se o vitaminy E, beta-karoten, vitamin C. Častý je také deficit kyseliny listové a vitaminu B12. Dostatečné množství většiny těchto látek souvisí s pravidelnou konzumací ovoce a zeleniny.
Minerální látky
Senioři často trpí nedostatkem některých minerálních látek, a to zejména železa, zinku a vápníku. Je tedy třeba se zaměřit na jejich přísun v potravě, případně s lékařem konzultovat jejich substituci.
Jiné nutrienty
Častý bývá deficit dalších látek, jako jsou kupříkladu polynenasycené mastné kyseliny, vláknina, lecitin. Zdrojem polynenasycených mastných kyselin (omega-3 a omega-6) jsou zejména některé rostlinné oleje (např. řepkový), margaríny (v některých tucích bylo množství těchto kyselin navýšeno) či rybí tuk. Některé z těchto mastných kyselin jsou navíc esenciální, tedy takové, které si náš organismus neumí vytvářet sám a musíme mu je dodávat stravou. Vláknina je obsažena v ovoci, zelenině, celozrnných výrobcích, luštěninách. Lecitin najdeme například ve vejcích a výrobcích ze sóji.
Tekutiny
U seniorů se velice často setkáváme s dehydratací (odvodněním). S vyšším věkem se také ztrácí pocit žízně. Špatným zavodněním organismu se zvyšuje riziko trombóz (sraženin), zácpy. Dehydratace způsobuje nepříjemný pocit v ústech, častější výskyt infekce močových cest. Vyvolává sníženou perfuzi mozkem, což způsobuje zmatenost, snadněji dochází k nerovnováze elektrolytů v organismu.
Důležité je tedy popíjení nápojů v průběhu celého dne, v množství minimálně dva litry. Nejvhodnější jsou stolní vody kombinované s minerálními,dále ovocné a bylinné čaje (s přihlédnutím na účinek jednotlivých bylinek), rovněž přírodní ovocné šťávy a ředěné 100% džusy.
O autorovi: Připravil: Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph. D., člen Fóra zdravé výživy