Co znamená vyživovací povinnost?
Za vyživovací povinnost neboli výživné se považuje zprostředkování všech základních potřeb osobě v příbuzenském vztahu. Těmito potřebami jsou míněny veškeré položky nezbytné k zajištění plnohodnotného života, proto sem patří kromě stravovací povinnosti rovněž bydlení, šacení, kulturní vyžití, sporty, léčebné výlohy a další důležité věci.
Vyživovací povinnost spadá z právního hlediska do oblasti rodinného práva, které je součásti Listiny základních práv a svobod. Právo na výživné se liší podle následujících vztahových poměrů:
- Vyživovací povinnost rodičů k dětem
- Vyživovací povinnost mezi manžely
- Výživné rozvedenému partnerovi
- Vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými
- Příspěvek na výživu a některé náklady neprovdané matky
Vyživovací povinnost rodičů k dětem
Vyživovací povinnost na dítě představuje povinnost rodičů finančně zajistit své potomky od chvíle, kdy se narodí, aby mohli vést život na úrovni přímo úměrné té jejich, a to až do doby, než budou schopní sami se uživit. Z toho plyne, že dosažením plnoletosti, tedy 18 let, povinnost výživného nezaniká.
Zanedbání vyživovací povinnosti rodičů k dětem je ustanoveno trestním zákonem č. 140/1961 § 213, z čehož vyplývá, že v případě jeho porušení, ať už úmyslně či z nedbalosti, se dotyční dopouštějí trestného činu. V případě zanedbání výživného je možné přistoupit k jeho vymáhání.
Kdy končí vyživovací povinnost na dítě?
Věková hranice pro výživné není zákonem stanovena, ale zpravidla se za ni považuje ukončení studia. Vyživovací povinnost rodičů k dospělým dětem tedy platí do té doby, dokud se připravují na budoucí povolání.
V případě, že váš potomek ukončí studium v 18 letech, vaše zodpovědnost za zajištění veškerých jeho potřeb pro život zaniká. To samozřejmě neznamená, že by děti po ukončení školy měly hned odejít z domu. Vše by se vždy mělo odvíjet od rozumné domluvy a vzájemného porozumění.
Věk nerozhoduje
Stejně jako nezaniká povinnost zabezpečit děti v 18 letech jejich života, nemusí být rozhodující ani věk 26 let, který hraje roli pouze při vyplácení státní sociální podpory. Pokud vaše děti zvládnou ukončit vysokou školu až ve 27 letech, měli byste je do té doby finančně zaopatřit vy.
[democracy id="40"]
Jaká by měla být výše výživného?
Výše výživného není stanovena zákonem, jelikož se vždy odvíjí od finanční situace konkrétní rodiny. Jakmile však dojde k porušení povinnosti o výživném, může soud stanovit určitou částku, kterou je nutné na dítě přispívat. Stejně tak může soud stanovit výši výživného ve chvíli, kdy spolu rodiče nežijí.
Vyživovací povinnost není možné paušalizovat, neboť výsledná částka se odvíjí od věku dítěte a jeho veškerých potřeb, zájmových činností, zdravotního stavu a v neposlední řadě od životní úrovně rodičů. V tomto případě je rozhodnutí soudu založeno na finančních příjmech a majetku ve vlastnictví, ale dále se zohledňují i další vyživovací povinnosti k jiným osobám.
Nestandardní příjmy
Pokud by některý z rodičů disponoval výrazně nadstandardními majetkovými poměry, může část z přispívaného obnosu sloužit ke spoření dítěte do budoucna (například prostřednictvím spořicího účtu). V opačném případě, tedy pokud jeden z rodičů nemá žádné příjmy a není v jeho možnostech na dítě přispívat, mu vyživovací povinnost nebude stanovena.
Vyživovací povinnost k matce dítěte
Vzhledem k tomu, že ženy po porodu jsou v počáteční fázi mateřství značně znevýhodněny po finanční stránce, neboť jejich hlavní příjem se zpravidla výrazně sníží v závislosti na nutnosti neustálé péče o dítě, je povinností otce dítěte, aby své partnerce finančně vypomohl.
Výše výživného se odvíjí z jedné strany od jeho příjmů a hodnoty majetku a ze strany druhé od výdělků a potřeb matky dítěte. Pokud by měl z nějakého důvodu o výši příspěvku rozhodovat soud, musí každou situaci vždy individuálně posoudit.
Vyživovací povinnost dětí k rodičům
U dětí vzniká vyživovací povinnost vůči rodičům jen tehdy, jsou-li způsobilé se samy uživit, a za předpokladu, že jeden z rodičů není schopen tomu druhému finančně vypomoci. V případě pomoci rodičům ze strany dětí se jedná o zajištění slušného života, nikoli o financování nadstandardních služeb, jako je například dovolená. V takovéto situaci nejsou děti zodpovědné za úroveň života svých rodičů.
Zdroje: vyzivne.cz, epravo.cz, porodnice.cz,