Vážená paní Šárko, anonymita má v síti sociálních služeb svůj nezastupitelný význam. Své místo zaujímá hlavně v oblastech a tématech, kde se lidé něčeho obávají, případně stydí o věci mluvit. Určitá tabu stále přetrvávají například v oblasti týrání, domácího násilí, celého spektra psychiatrických diagnóz (závislosti, poruchy příjmu potravy, schizofrenie). V dnešní době lze díky technice využít asi maximální možné anonymity v internetovém poradenství, které je součástí nejčastěji linek důvěry či poradenských služeb. Anonymita je důležitá i tam, kde se lidé ptají tzv. v zastoupení, kdy se dotyčnému někdo svěří a ten se snaží hledat odbornou pomoc.
Sociální služby jsou poskytovány na základě standardů kvality sociálních služeb, kterých je celkem 15 a každý standard obsahuje několik kritérií (obvykle 3–4), jejichž význam se dělí podle rozlišení, do jaké míry je kritérium v posuzování zásadní. Detailnější informace naleznete v příloze č. 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách v platném znění.
Při poskytování sociálních služeb dochází k několika možnostem, kdy je služba poskytována anonymně. Jedná se o situace, kdy klient hledá vhodné služby a potřebuje se ve své situaci zorientovat (základní a odborné poradenství), v situacích, kdy chce řešit pro něj citlivé téma, kdy si třeba není zcela jist, kde hledat např. i lékařskou odbornou pomoc. Princip anonymity se používá u služeb, kde chceme vytvořit pocit bezpečí a bezpečného prostoru pro setkávání se (nízkoprahová centra pro děti a mládež atd.). Smyslem anonymity při poskytování sociálních služeb je podpořit klienta v tíživé sociální situaci, navodit pocit bezpečí a otevřenosti k vyslechnutí a řešení problému a tím předcházet sociálnímu vyloučení.
Podle standardu č. 2, Ochrana práv osob, musí mít registrovaný poskytovatel sociální služby „písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob, a pro postup, pokud k porušení těchto práv osob dojde; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje“.
Hned v následujícím standardu č. 3, Jednání se zájemcem o sociální službu, je uvedeno, že „poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu srozumitelným způsobem o možnostech a podmínkách poskytování sociální služby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje“.
Nejčastěji se setkáte s prvkem anonymity na linkách důvěry, v poradenských službách, v krizových centech, ale i v nízkoprahových centrech pro děti a mládež, odborném poradenství či kontaktních centrech. Poskytovatelé sociálních služeb, kteří princip anonymity deklarují, tak nejčastěji činí např. na svých webových stránkách či v propagačních materiálech a samozřejmě v místě poskytování sociální služby formou viditelně umístěných informací na nástěnce. V případech, kdy je služba poskytována přímo v terénu, tuto informaci sociální pracovníci (pracovníci v sociálních službách) uvádějí při rozhovoru s klientem.
Jako zástupce typických služeb, kde je princip anonymity využíván, uvádím pro představu některé konkrétní příklady prezentací z webu:
Linka důvěry Modrá linka, Brno
Zdroj: www.modralinka.cz
Anonymita: Nemusíte nám sdělovat žádné informace týkající se vaší osoby, pokud nechcete (pokud bude pro řešení vašeho problému třeba, můžeme se vás zeptat na váš věk). V anonymitě zůstávají i pracovníci.
Výjimky: Jde-li o záchranu zdraví a života nebo o oznamovací povinnost podle platných zákonů České republiky, mohou být tato pravidla výjimečně porušena. Klienta o této skutečnosti vždy informujeme.
Klub Nezbeda – nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, Frýdek-Místek
Zdroj: http://fm.charita.cz/nezbeda/
Anonymita: Klient (dítě, dospívající) má právo zůstat v anonymitě. Údaje o své osobě sděluje dobrovolně a ví, jak je s nimi nakládáno.
Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Zlín
Zdroj: www.poradnazlin.cz
Anonymita: Klient má možnost vystupovat v kontaktu s poradnou anonymně. V takovém případě se však vystavuje omezení, která z anonymity plynou (např. nelze později vystavit zprávu o vedení jeho případu).
Kontaktní centrum PRE VENT Strakonice
Zdroj: http://kcst.os-prevent.cz/principy
Anonymita: U zájemců a uživatelů služby (klientů) nezjišťujeme osobní údaje a evidujeme je nejčastěji pomocí anonymních kódů. Pokud jsou pro naši spolupráci osobní údaje nutné (např. v rámci spolupráce s dalšími institucemi), klient musí k tomuto kroku poskytnout informovaný písemný souhlas.
Anonymita není jen jednoduchou „hrou na schovávanou“, ale ve smyslu sociální práce má zpřístupnit službu a v souladu s principem fungování sociálních služeb má klienta vést k řešení jeho nepříznivé sociální situace a převzetí zodpovědnosti za svůj život, a to včetně zodpovědného fungování klienta ve společnosti.
Využíváme mj. jednu ze základních metod práce s klientem, tzn. strukturovaný a citlivým způsobem vedený rozhovor. V některých případech, kde je služba poskytována formou terciární prevence, tak pracujeme v rámci sociálních služeb i s ochranou veřejného zdraví klientů (žloutenka typu A, sexuálně přenosné choroby, HIV/AIDS atd.).
O autorovi: Bc. Jana Bednářová sociální pracovnice