Troufne si jít do boje s rozlícenými místními politiky?
Beroun, Brandýs nad Labem, Kutná Hora, Český Brod jsou namátkou vyjmenovaná města, v nichž by nemocnice mohla úplně skončit nebo dělat místo akutní medicíny (interny, chirurgie) jen následnou péči (například pečovat o dlouhodobě nemocné).
Toto pondělí totiž komise, složená ze zástupců ministerstva, zdravotních pojišťoven, lidí z nemocnic a z odborných lékařských společností, řekne: doporučujeme, či nedoporučujeme, aby v této nemocnici byla interna, chirurgie, porodnice nebo neurologie. Závěr šetření se bude prozatím týkat lůžek ve Středočeském kraji, v nejbližší době však padne také verdikt o Zlínském kraji.
Výběrová řízení na lůžkovou péči vyhlašuje ministerstvo zdravotnictví, pojišťovny se pak mohou řídit jeho doporučením a některá oddělení přestat platit. Naposledy se výběrová řízení na lůžkovou péči nemocnic konala před osmi lety, za ministryně Zuzany Roithové. Komise tehdy obešly všechny nemocnice, jejich doporučení však skončila v koši.
Cestu, jak závěry komise obejít, ukázala hned první postižená nemocnice ve Vimperku. Když s ní smlouvu nechtěla uzavřít největší z pojišťoven, Všeobecná zdravotní pojišťovna, vydal se šéf nemocnice spolu se starostou města do České národní zdravotní pojišťovny. Uspěli.
Potřebné, ale nepopulární
Tentokrát je situace pro zavření méně kvalitních a nadbytečných oddělení o poznání příznivější. Komise mají totiž k dispozici data vypovídající o tom, jak dobře ta která nemocnice léčí. Už třetím rokem je shromažďuje Národní referenční centrum (NRC). „Tentokrát nebude komise rozhodovat podle toho, jak se komu zdá. Má data,“ pochvaluje si ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Skončit by mohla třeba akutní péče v Berouně. I bez dat o kvalitě už dnes řada lidí jede raději do pražského Motola nebo do nedalekých Hořovic. „Také já posílám lidi ze své chirurgické ambulance raději tam,“ přiznává berounský radní Jiří Holub (nezávislý). Uznává také, že dvě nemocnice tak blízko sebe jsou luxus a bylo by lepší, aby ta berounská měla na starosti jen následnou péči.
Bojí se však, co by tomu řekli jeho voliči: „Je to schizma. Nevím, jak z toho vybruslit.“ Kdyby komise skutečně doporučila jen kvalitní a potřebnou péči, dotklo by se to řady středočeských nemocnic. Například všech oddělení v Brandýse nad Labem, porodnice v Nymburku, gynekologie a dětského oddělení v Rakovníku, některých oborů v Mělníku, Českém Brodě či Slaném. Podobná situace jako mezi Berounem a Hořovicemi je také mezi nemocnicemi v Kutné Hoře a Čáslavi. Jsou jen osm kilometrů od sebe a řada Kutnohorských jede raději k sousedům.
Ve jménu zdravotnictví
Starosta Kutné Hory Ivo Šalátek (ODS) má ale jasno: budeli to nutné, udělá vše pro zachování městské nemocnice v její současné podobě, o nějaké léčebně dlouhodobě nemocných nechce ani slyšet. „Jsme dvakrát větší než Čáslav, přijít o nemocnici by pro nás byla nenahraditelná ztráta,“ říká. Pokud by komise akutní lůžka nedoporučila a pojišťovny na ně odmítly uzavřít smlouvu, je rozhodnut, že to tak nenechá: „Jsem schopen bojovat.“
Jako opoziční politik měl ministr Julínek jasno. „Kdyby zdravotnický trh fungoval zdravě, zařízení by vznikala a zanikala. Zanikla by ta, která by nedokázala nabídnout adekvátní cenu a kvalitu,“ říkal. „Pojišťovny by měly cítit odpovědnost za své klienty. Místo aby péči jen proplácely (i když je drahá nebo špatná), měly by ji skutečně nakupovat.“ Toto pondělí tedy ukáže, zda je ministr Julínek ochoten jít ve jménu zdravotnictví do boje - třeba i se “ svými“ starosty.
Týden