Nemocnice považují za neetické žádat souhlas s pitvou od všech pacientů při přijetí, dělají proto jen pitvy dané zákonem, kde souhlas není nutný.
„Počty pitev jsou od loňského ledna na desetině, zůstává kritický stav, kdy se nekontroluje práce lékařů, oni sami to pociťují jako významnou ztrátu zpětné vazby. Výuka mediků není taková, jaká by měla, a nevzdělávají se patologové, kteří v rámci specializačního vzdělávání musejí udělat 120 pitev. Vzdělávání se tím zastavilo, záhy přestanou přibývat noví absolventi do oboru,“ řekl Ryška.
Odborná společnost připravila téměř před rokem návrh novely, která by situaci řešila. Patologové podle Ryšky očekávali, že od letoška už bude novela platná a vše bude vyřešeno, což se zatím nestalo. „Problematiku pitev ošetřuje zákon o zdravotních službách, novela se momentálně nachází po vnějším připomínkovém řízení a dochází k vypořádání připomínek,“ sdělilo na dotaz ČTK ministerstvo zdravotnictví.
Podle návrhu odborné společnosti se má v zákoně o zdravotních službách rozšířit výčet patologicko-anatomických pitev prováděných bez souhlasu. Nyní se mezi ně řadí pitva při úmrtí dětí do 18 let a těhotných žen, při potratu či porodu. Nově by se mělo doplnit, že pitva ze zákona, tedy bez souhlasu, se provádí tehdy, když existuje pochybnost o správné diagnóze, adekvátní léčbě nebo příčině úmrtí.
K rozporu mezi Občanským zákoníkem a zdravotnickými zákony existují dva právní výklady. Menší nemocnice se řídí výkladem České lékařské komory, podle níž se problém vůbec patologicko-anatomických pitev netýká. Provádějí tedy pitvy jako dřív. „Ale pokud vím, všechny fakultní nemocnice a celá řada dalších větších nemocnic se přiklonila k právnímu výkladu, který má i ministerstvo, že je to problém a že nemůžeme pitvat, koho se nám zachce,“ shrnul Ryška.
V českých nemocnicích provádělo pitvy podle dostupných dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky v roce 2012 celkem 82 oddělení patologie. Na sledovaných pracovištích bylo provedeno 15.137 pitev. Ve většině šlo o pitvy osob ve věku 18 let a více, provedeny byly také pitvy téměř všech mrtvě narozených dětí, 337, a potracených plodů, 877. Nejvíc pitev bylo v Praze a Jihomoravském a Moravskoslezském kraji.