OTÁZKA: Jak se rozvíjel váš vztah k medicíně po základní škole, kde jste navštěvoval zmíněný kroužek a získal základní dovednosti v oblasti zdravovědy?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Ještě než jsem dokončil základní školu, byl jsem jednoznačně rozhodnut, že se v budoucnu chci věnovat medicíně nebo biologii. Později na přírodovědném gymnáziu, kde nás kantoři cíleně směrovali k těmto oborům, jsem už byl definitivně rozhodnut. Studoval jsem na Lékařské fakultě UK v Plzni a prakticky již od 1. ročníku chodil na praxi do nemocnice pomáhat na operační sály. To byla tehdy jediná možnost, jak se dostat přímo do středu dění.
28.3.2014 09:46:41
OTÁZKA: Kdo vás během studií medicíny nejvíce ovlivnil?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Nesmírnými vzory, od kterých jsem měl tu čest se učit, byli profesoři Aleš Podzimek a Jiří Valenta. To byli samozřejmě – vedle dalších učitelů – moji dva hlavní mentoři. Od nich jsem se naučil tu skutečnou, pravou chirurgii. Byl to vlastně poslední záchvěv klasické chirurgie a současně úžasná škola, což mě jednoznačně ovlivnilo a nasměrovalo. Dostal jsem se tehdy nejen k „běžné“ chirurgii, ale i k oborům cévní a transplantační chirurgie, kterým se věnuji dodnes. Kromě toho jsem během roční vojenské služby v Chebu poznal dalšího úžasného člověka, primáře Hovorku z chirurgického oddělení chebské nemocnice, kam jsem chodil na praxi o sobotách a nedělích, někdy i v týdnu, když mě uvolnili z armády. To byla další velká zkušenost, protože v Chebu se prováděla výborná všeobecná chirurgie. Tam jsem se naučil spoustu věcí například z traumatologie a břišní chirurgie. Když jsem se po roce vojny vrátil na plzeňskou kliniku, měl jsem určitý náskok.
28.3.2014 09:46:41
OTÁZKA: Jakým přínosem pro vás byly a jsou stáže, které jste absolvoval, ať už u nás či v zahraničí?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Krátce po revoluci jsem měl možnost stážovat dvakrát v britském Nottinghamu na cévní chirurgii, kde jsem získal obrovské zkušenosti. A nejen to, vznikly zde i přátelské a pracovní vztahy, ze kterých dnes mohou čerpat i moji mladší kolegové, neboť na tamní klinice se provádí vynikající cévní a endovaskulární chirurgie. Zhruba půl roku jsem také byl na stáži v americkém Pittsburgu, kde jsem se věnoval rovněž cévní a transplantační chirurgii. Poslední dvě stáže, které považuji za velmi přínosné, jsem absolvoval s kolegou na oddělení jaterní chirurgie v Hongkongu, kde se provádí několik jaterních operací denně. Tyto vynikající zkušenosti teď máme možnost rozvíjet i u nás. V současnosti spolupracujeme v oblasti cévní chirurgie s německým Řeznem, velmi úzkou spolupráci jsme navázali s italským Janovem a řadou dalších pracovišť například v Miláně, Bělehradu a Římě. Nejen já, ale rovněž mnoho mých mladých kolegů tak má možnost jezdit za zkušenostmi do světa, což přináší nejen obrovskou šíři znalostí pro samotné lékaře, ale i pro kliniku. Každý rok se koná řada zahraničních konferencí, kde přednášíme a setkáváme se s kolegy ze zahraničí. Celý svět a hlavně Evropa jsou pro nás tedy otevřené.
28.3.2014 09:46:41
OTÁZKA: V závěru roku 2013 se v Plzni konal 40. chirurgický kongres a 6. kongres chirurgie jater, žlučových cest a pankreatu. Co bylo hlavním tématem kongresu, jehož jste byl z pozice místopředsedy České chirurgické společnosti ČLS JEP a přednosty Chirurgické kliniky LF UK a FN Plzeň organizátorem?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Hlavními tématy byla onkologická onemocnění a multioborová spolupráce. Onkochirurgie a její místo v léčbě onkologických pacientů je v současné době velmi aktuální téma, neboť Česká republika patří k nejvíce onkologicky ohroženým státům světa. Kongresu se zúčastnilo přes 300 lékařů a 120 sester. Mezi přednášejícími byli odborníci z Česka i ze zahraničí, zejména z oborů onkologie, radiologie, chirurgie a gastroenterologie. V rámci kongresu se uskutečnilo devět setkání předních českých odborníků, 144 přednášek v lékařské a 39 v sesterské sekci. Na programu byla i řada firemních sympozií a ve spolupráci s Chirurgickou klinikou 2. LF UK a ÚVN v Praze proběhly rovněž dva bloky postgraduálního vzdělávání. Návštěvnost jednotlivých bloků byla až překvapivě vysoká a stejně tak hojná byla i účast sester na přednáškách v rámci individuálního celoživotního vzdělávání.
28.3.2014 09:46:41
OTÁZKA: Jednou z vašich hlavních specializací je jaterní chirurgie. Jaké nejnovější léčebné metody v tomto oboru využíváte?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Přestože operace jater patří mezi nejkomplikovanější chirurgické zákroky, zvýšila se díky novým metodám možnost operability za posledních několik let zhruba o 20 procent, a to zejména u pacientů, u kterých je nádor primárně neoperovatelný. Ještě před několika lety mnozí nemocní neměli šanci na delší přežití, nyní jsme schopni prodloužit jejich život o 5 a více let s tím, že mohou naplno aktivně žít. Naší prioritou jsou takzvané etapové resekce jater společně s onkologickou léčbou. Plně využíváme multimodálních postupů. V poslední době je to pak i využití autologních kmenových buněk pro regeneraci jater tam, kde předpokládáme rozsáhlý výkon na tomto orgánu. Metoda má samozřejmě i své limity, a to výrazné. Nelze ji zdaleka použít u všech případů. Naší velkou výhodou je, že máme plně k dispozici nejmodernější přístroje, bez kterých si již jaterní chirurgii v současnosti neumím představit.
28.3.2014 09:46:41
OTÁZKA: Jak náročné je pro pacienta podstoupit etapový výkon?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Dnes jsou technologie i péče na takové úrovni, že i v případě několika zákroků provedených za sebou to pro organismus neznamená tak velkou zátěž jako dříve klasická operace. V první fázi operace provádíme embolizaci přítokové cévy k nádoru a ve druhé fázi pak nádor operujeme. Játra jsou jedinou tkání, která dorůstá do původní velikosti, a to zhruba do tří měsíců. Do té doby dokáže zdravá část nahradit funkci celých jater. I když je tato metoda pro pacienta náročnější, protože zahrnuje dva až tři operační výkony za sebou, je úspěšnější. Pokud se zhoubný nádor jater neléčí, umírají pacienti do jednoho roku. Součástí těchto etapových zákroků je již zmíněná onkologická léčba s využitím zejména klasické chemoterapie. O tom, jakou metodu výkonu a léčby zvolíme, rozhoduje multioborový tým složený z chirurga, onkologa a radiodiagnostika či dalších specialistů.
28.3.2014 09:46:41
OTÁZKA: Se kterými dalšími odborníky spolupracujete?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Již několik let úzce spolupracujeme s klinikou zobrazovacích metod. Radiodiagnostika nám pomáhá především při stanovení diagnózy, ať už se jedná o primární nádory nebo metastázy. Velkou pomocí je i v případě rozlišení benigního a maligního nádoru, což je dnes možné provést pomocí multidektorového CT a magnetické rezonance se speciálními kontrastními látkami. Radiologové s námi spolupracují i přímo na operačním sále, kde využíváme předností peroperační ultrasonografie, často s aplikací kontrastní látky. Spolupráce radiologů a chirurgů ovšem probíhá i v široké oblasti cévní chirurgie, zejména při stanovení diagnóz a při výkonech na aortě a končetinových tepnách.
28.3.2014 09:46:41
OTÁZKA: Statistiky uvádějí, že v příštích deseti až dvaceti letech onemocní v České republice rakovinou každý druhý člověk – to jsou dost zneklidňující informace. Co jsou podle vás hlavní příčiny vzrůstajícího počtu nádorových onemocnění?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
V současnosti až na výjimky nelze jednoznačně říci, co rakovinu způsobuje. Příčin bude nepochybně více. Podle posledních výzkumů má na její rostoucí výskyt největší vliv způsob, jakým žijeme. Životní styl a zejména stresy se na našem zdraví podepisují nejvíce. Vyčerpáním organismu opakovanými stresy dochází k oslabení imunity, kdy tělo není schopno nádorové buňky likvidovat, což zdravý organismus běžně dokáže. Každý z nás je pod určitým tlakem, kdy jsme neustále zapojeni v pracovním procesu a na odpočinek máme minimum času. To se projevuje sníženou imunitou, která hraje zásadní roli ve schopnosti obrany organismu vůči nádorovým buňkám. Stres tedy považuji za hlavní příčinu vzniku nádorových onemocnění. I když například v Plzeňském kraji, který obecně patří mezi místa s nejvyšším výskytem maligních onemocnění, se příčina přisuzuje z velké části radonu, jenž se v tomto regionu nachází. Avšak z globálního hlediska jsou stoprocentně na prvním místě psychika a životní návyky.
28.3.2014 09:46:41
OTÁZKA: Jak vy sám odoláváte stresu? Podle průzkumů patří povolání chirurga do skupiny nejnáročnějších profesí i z tohoto pohledu.
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Odolat v našem povolání stresu je hodně těžké, nicméně se snažím jej „zahánět“ sportem. Aktivně hraji tenis a jsem velký fanoušek plzeňského fotbalu a hokeje. Pokud mi to čas umožní, snažím se nevynechat jediné utkání. Doma pak máme skvělou labradorku Elinku, která nám každodenně přináší spoustu životního optimismu.
28.3.2014 09:46:42
OTÁZKA: Můžete představit některé nejnovější technologie, které dnes máte k dispozici a porovnat úroveň technického vybavení plzeňské chirurgické kliniky s podobnými evropskými pracovišti?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Plzeňská klinika disponuje v současnosti nejmodernějším dostupným technickým zázemím a vybavením. Je tedy plně srovnatelná s ostatními podobnými evropskými pracovišti a splňuje nejpřísnější evropské normy. Co se týče moderních technologií, loni jsme například získali darem unikátní přístroj Aquamantys určený pro operace jater. Jedná se o zcela novou metodu, radiofrekvenční generátor vyvinutý v USA, který je poslední novinkou svého druhu na světě. Když jsem tento přístroj viděl v roce 2012 na celosvětovém kongresu jaterní chirurgie v Paříži, velmi mě zaujal, protože umožňuje rychlé operace na játrech s výrazně zkrácenou dobou zákroku, což je velkou výhodou hlavně pro pacienty. Přístroj pracuje na bázi vysokých teplot, které vytvářejí kolem nádorového ložiska hranici nekrózy, v níž pak vedeme bezpečný řez. Jeho využití je jak v otevřené, tak laparoskopické chirurgii a uplatňuje se především u jaterních výkonů s cílem ušetřit zdravou jaterní tkáň.
28.3.2014 09:46:42
OTÁZKA: V posledních letech se velmi diskutuje o zavádění robotických technologií v chirurgických oborech. Jak se na ně díváte?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Robotická chirurgie má své zastoupení v některých chirurgických oblastech, například urologii a gynekologii. Nicméně se jedná o metodu nákladnou a stále časově náročnou. V oblasti všeobecné chirurgie právě z výše uvedených dvou hledisek její přínos příliš nevidím.
28.3.2014 09:46:42
OTÁZKA: Zmínil jste se o léčbě kmenovými buňkami. Lze tuto metodu aplikovat i v případě jiných onemocnění než jaterních?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Zatím tuto metodu využíváme pouze v případě primárně neoperabilních nádorů jater tam, kde je příčinou neoperability nedostatek zdravé, funkční jaterní tkáně, jejíž růst právě podporujeme aplikací autologních kmenových buněk. Počítáme ale s jejich využitím také u lidí, kteří mají neřešitelnou kritickou končetinovou ischemii. Existuje řada pacientů, například diabetiků, kteří tímto onemocněním trpí a hrozí jim amputace končetiny, protože jim zatím nelze pomoci žádnými jinými metodami. V těchto případech tedy budeme aplikovat buňky přímo do svalové tkáně, protože mají schopnost vytvářet v této tkáni mikrocévy a postupně i velké cévy a přivádět do nich krev. To je další šance na pomoc těmto pacientům, i když je to běh na dlouhou trať, metoda je velmi finančně nákladná a bez získání například grantů ji nelze provádět, protože není hrazena zdravotními pojišťovnami.
28.3.2014 09:46:42
OTÁZKA: Myslíte si, že bude v dohledné době dostupná pro většinu takto postižených pacientů? Podle zveřejněných údajů podstoupilo například v roce 2012 v ČR amputaci kolem 10 tisíc lidí. To je neuvěřitelné číslo…
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Prvním nutným krokem je klinické ověření, že se jedná o správnou cestu v léčbě kritické končetinové ischemie, kde nemocnému nemůžeme pomoci žádnou z jiných dostupných metod. A pokud je to postup správný, pak musíme jednat se zdravotními pojišťovnami o proplacení tohoto výkonu nebo se pokusit o získání grantových peněz. Jiná cesta financování není.
28.3.2014 09:46:42
OTÁZKA: Jak vnímáte z pozice lékaře situaci, kdy je nutné pacientovi a jeho blízkým oznámit, že není jiné řešení než amputace?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Ztráta končetiny je hrozná věc, která většinu pacientů traumatizuje a psychicky změní. Tito lidé navíc často mají z důvodu nedokrvování končetiny velké bolesti. Je třeba si najít čas a patřičně nemocnému vše vysvětlit, říci mu, co ho čeká a jaké jsou pooperační možnosti – to znamená rehabilitace, protézování končetiny a tak dále. Je to situace, kterou by si měl lékař vždy přehrát sám na sebe, jako by se to stalo jemu. Vždy je třeba postupovat s maximální tolerancí k nemocnému a jeho zdravotnímu stavu.
28.3.2014 09:46:42
OTÁZKA: Jaký je Váš názor na primární prevenci – měla by to být záležitost lékařů či poraden, nebo je péče o zdraví výhradně věcí každého z nás?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Jednoznačně si myslím, že to je věcí každého z nás. Pochopitelně velkou roli v primární prevenci má zdravotnický personál, média a tak dále, nicméně jinak jsme sami strůjci vlastního štěstí. Pokud například kuřák i přes opakovaná upozornění o škodlivosti kouření dále kouří, musí si být vědom obrovských zdravotních rizik, která tento návyk přináší, od cévních chorob až po nádorové. A to nemluvím o ekonomické stránce léčby těchto život ohrožujících onemocnění.
28.3.2014 09:46:42
OTÁZKA: Vaší další specializaci je cévní chirurgie. Co nového nabízíte pacientům v této oblasti?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Samozřejmě rovněž cévní chirurgie zaznamenala obrovský pokrok. I v tomto oboru se zákroky přesouvají od otevřených výkonů k endovaskulárním, například v případě aneurysmat břišní aorty, ischemických chorob dolních končetin či onemocnění karotid. Do praxe jsme zavedli řadu nových postupů, zejména v oblasti náhrad nitrobřišních výdutí, operací krkavic nebo hrudní aorty. Využíváme také takzvané hybridní výkony, kdy se otevřený zákrok provádí v kombinaci s výkonem endovaskulárním. V případě těchto kombinovaných zákroků máme velmi dobré výsledky. Další z metod, které provádíme a kde se nabízejí nové možnosti, je endovaskulární radiofrekvenční léčba křečových žil, která je pro nemocné daleko šetrnější než klasická metoda. Také rekonvalescence je mnohem kratší. Na obdobném principu funguje například i laserová technika operace varixů. Vše se dnes vydává cestou miniinvazivní chirurgie, tedy cestou šetrnou především pro pacienty.
28.3.2014 09:46:42
OTÁZKA: Nedílnou součástí vaší práce je výzkum – na co se v tomto ohledu zaměřujete a s kým spolupracujete?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Řadu let spolupracujeme s Ústavem histologie LF UK v Plzni, například v rámci bazálního výzkumu aneurysmat břišní aorty. V této oblasti Plzeň získala významný celostátní grant, z něhož byly pořízeny přístroje a otevřela se i větší možnost spolupráce se zahraničím. V rámci mikroskopického výzkumu se provádí například hodnocení počtu a kvality buněk, které hrají roli ve vývoji výdutě břišní aorty, zkoumá se medikamentózní potlačení procesů v tkáni a tak dále. Na tato témata navazuje výzkum klinický, kde se snažíme hodnotit rizikové faktory vývoje aneurysmat břišní aorty a možnosti jejich ovlivnění. Výzkum probíhá také u náhrady funkce jater, a to jak v rovině experimentu, tak i klinicky. Zde se snažíme najít optimální postupy regenerace jaterního parenchymu, které pak můžeme přenést do denní klinické práce. V roce 2014 by mělo být v areálu plzeňské fakultní nemocnice na Lochotíně dostavěno a otevřeno nové biomedicínské centrum s laboratořemi, zvířetníkem a prostory pro experimenty. V tomto směru bychom pak měli výrazně pokročit kupředu, a to i v rámci významné mezinárodní spolupráce.
28.3.2014 09:46:42
OTÁZKA: Co obecně považujete za největší úspěch ve své kariéře?
ODPOVĚĎ:
Prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc.
Nebudu hodnotit svoji práci jako takovou, od toho jsou jiní, aby řekli, co jsem udělal a dělám dobře či špatně. Nicméně za svůj úspěch považuji vybudování myslím velmi kvalitního chirurgického pracoviště s kolektivem vysoce erudovaných lékařů, kde dosažené výsledky a spokojenost pacientů mluví za vše.
28.3.2014 09:46:42