Přijetím zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, začala modernizace stávajících databází Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), což je celostátní informační systém veřejné správy, který zpracovává údaje o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů zdravotní péče a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a o úhradách zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění.
Informace v NZIS mají podle ministerstva zdravotnictví (MZ) zajistit rovný přístup k zdravotním službám a hodnocení indikátorů kvality a bezpečnosti zdravotních služeb. V rámci NZIS jsou vedeny Národní zdravotní registry (sem do roka přibudou také národní diabetologický registr a registr intenzivní péče), Národní registr poskytovatelů, Národní registr zdravotnických pracovníků a Národní registr hrazených zdravotních služeb. Zákon dal vzniknout propojené soustavě informací (spadající pod Ústav zdravotnických informací a statistiky, ÚZIS), které mají do budoucna sloužit k mapování rozsahu a kvality poskytovaných zdravotních služeb, pomáhat v řízení zdravotnictví a tvorbě zdravotní politiky (včetně zajištění transparentnosti poskytování a financování zdravotních služeb).
MZ získá data pojišťoven
Co konkrétně bude obsahem Národního registru hrazených zdravotních služeb? Zdravotní pojišťovna, která zdravotní službu uhradila, bude registr plnit daty o obsahu, datu a čase poskytnutí zdravotních služeb a o provedených úhradách zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. Od nabytí účinnosti zákona má ministerstvo zdravotnictví na zřízení tohoto registru šest měsíců. „Jde o zásadní význam vytěžování dat nemocnic, které informace o své činnosti dennodenně předávají zdravotním pojišťovnám. Občané se nemusejí obávat o svá osobní data, protože půjde o zjišťování, jaké hrazené výkony u nich byly provedeny. Tato data jsou u pojišťoven zužitkována z malé části a je až absurdní, že těmito daty pojišťovny desítky let disponují, ale ministerstvo, které má zdravotnictví řídit, je k dispozici dosud nemělo,“ uvedl k novele předseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR prof. Jan Žaloudík.
Registr zdravotníků
Do roka od schválení novely vznikne také nový neveřejný registr zdravotníků. Jeho původní databáze zanikla před třemi lety kvůli nálezu Ústavního soudu, který shledal tehdejší způsob shromažďování dat jako neoprávněný zásah do soukromí zdravotníků. Bez registru je ale podle MZ obtížné sledovat demografický a kapacitní vývoj populace zdravotnických profesionálů, analyzovat dostupnost jejich služeb pro lidi nebo předvídat potřebné vzdělávací kapacity. MZ proto vytvořilo databázi neveřejnou - kromě samotného zdravotníka (je zde uvedeno jeho datum a místo narození, pohlaví, rodné číslo, státní občanství, označení odbornosti nebo odborností a další) má ale k datům přístup vzdělávací zařízení, ministerstvo, poskytovatelé zdravotních nebo sociálních služeb, Česká lékařská komora, zdravotní pojišťovny a Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Novela ale uvádí, že nové registry budou pod kontrolou Úřadu pro ochranu osobních údajů a jejich správcem byl zvolen Český statistický úřad, který bude mít za úkol vydat ministerstvu data pouze v podobě, z níž nelze určit konkrétní fyzickou nebo právnickou osobu.
Část odborné veřejnosti ale zůstává přesvědčena o tom, že novela zákona o zdravotních službách, resp. její zdůvodnění, deklaruje bez větší pozornosti směr vývoje zpět ke státnímu, přídělovému zdravotnictví, kdy státní úřad potřebuje dle důvodové zprávy data, aby mohl určovat a řídit úhrady i síť poskytovatelů. Za problematický považují kritici novely také zásah do soukromí populace, jejíž data mají být z ne zcela jasného důvodu předána ústavu v neanonymizované podobě.