Zpráva o více než pětimiliardovém propadu v hospodaření systému ke konci roku 2011, kterou se dnes zabývala vláda, není podle Horáka žádným překvapením. Systému chybí ročně šest miliard a bilance se podle něj zhoršuje tím, že stát přenáší na pojišťovny neplánovaně další výdaje, jako je miliarda za očkování či dvě miliardy za platy lékařů.
VZP si letošní hospodaření vylepšila tím, že získala tři miliardy z loňského přerozdělení. Zaměstnanecké pojišťovny do něj musely dát část svých přebytků. Pokud by přerozdělení nebylo, měla by VZP šestimiliardový propad už letos, potvrdil Horák. Touto operací ale vyčerpala většina zaměstnaneckých pojišťoven rezervy, a tak poprvé od roku 2008 skončily také v deficitu.
Vláda dnes uložila ministru Hegerovi, aby ji do konce měsíce informoval o situaci ve výběru zdravotního pojištění za první pololetí. Jednoznačně odmítla, že by kvůli hrozícímu propadu navýšila platby pojistného za státní pojištěnce. Naopak je prý nutno hledat opatření, která povedou k větší efektivitě systému.
Horák uvedl, že VZP už s úsporami začala - loni a letos propustila 800 zaměstnanců, tím ročně šetří 250 milionů. Z 13 poboček je od 1. července šest, počty vedoucích pracovníků klesly o třetinu. Pro příští rok plánuje „nenarůstání“ hodnoty bodu za výkony a chce sjednocení sazeb DRG nemocnicím za diagnózy. VZP by tak mohla tyto platby snížit, protože z řady důvodů je nyní má nejvyšší. „Pokud ministerstvo vydá vyhlášku, že úhrady mají růst, pak z toho (propadu) není úniku,“ shrnul ředitel.
Pokud by vláda chtěla řešit situaci VZP vyhlášením nucené správy a současný management by musel odejít, není to podle Horáka řešení. Deficit by zůstal, musel by ho zaplatit stát. S nucenou správou jsou podle Horáka špatné zkušenosti, a také pochybuje, že se podaří najít někoho jiného, „kdo učiní zázrak a přinese peníze“.