„Máme pocit, že čím dál víc se hraje o nás bez nás,“ řekla Právu v úterý generální ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková.
Pojišťovny dají také podněty k podání ústavní stížnosti na úhradovou vyhlášku na letošní první pololetí, která stanovuje, kolik pojišťovny platí lékařům za odvedenou práci. Na dotaz Práva, kdo je o to požádal, Musílková řekla: „Senátoři.“
Pojišťovny rovněž zvažují, že se v zájmu svých pojištěnců obrátí i na ombudsmana, aby jim pomohl při řešení sporných bodů s ministerstvem zdravotnictví.
Jako příklad třecích ploch s ministerstvem Musílková uvedla právě úhradovou vyhlášku, která má zavést pojišťovny do mnohem vyššího deficitu, než je nyní.
„Nebyli jsme k ní přizváni. Stejně tak jako k tvorbě koncepce zdravotnictví. V ní se neřeší postavení pojišťoven a ani to, zda vůbec bude veřejné zdravotní pojištění, nebo ne. Podobně je tomu i s komisí, která rozhoduje o nákupu přístrojů do zdravotnictví. Jsme v ní outsideři, a proto jsme se rozhodli z ní vystoupit,“ řekla Musílková.
Ministerstvo rozhoduje samo
Dodala, že ministerstvo zdravotnictví změnilo statut i počet členů přístrojové komise ve svůj prospěch. A i když komise rozhodne, že nějaký přístroj se nezakoupí, protože to není potřeba, za pár dní ministerstvo rozhodne, že tento přístroj zakoupen bude.
„Pojišťovny nemohou podporovat další neřízené zvyšování nákladů na přístrojovou techniku, které způsobí ještě větší prohloubení deficitu systému veřejného zdravotního pojištění,“ řekla Musílková. O nákupu drahé techniky budou tedy rozhodovat samy na základě potřeb pojištěnců.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Věra Čarná ČTK řekla, že ministryně po odchodu předsedy komise provedla změny, aby vyrovnala poměr hlasujících členů za ministerstvo a pojišťovny.
Zástupci pojišťoven o tom byli informováni 24. ledna. Ještě do jednání komise 21. února ministryně změny se zástupci pojišťoven projedná. „Věříme, že obě strany naleznou společné východisko tak, aby komise mohla pokračovat ve své činnosti,“ uvedla Čarná.
Že kroky ministerstva vedou k tomu, aby byl deficit zdravotnictví ještě větší, i když si ministerstvo vytklo cíl finančně stabilizovat resort, potvrdil i prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
„K loňskému deficitu 5 miliard se tak může přidat letošních 6,7 miliardy a deficit se prohloubí na 12 miliard,“ řekl.
Václav Pergl, Právo