Celkem jde o 800 miliónů korun.
„Víme, že mzdy lékařů musíme ze zákona zvýšit. Takže nám nezbude, než abychom jim sáhli do osobních příplatků. A jestli se nic nezmění, propustím i část zaměstnanců,“ popsal dopady tohoto kroku v kadaňské nemocnici její ředitel Josef Mašek.
Nemocnice doplatí na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví, která koncem minulého roku zvedla zálohové platby pojišťoven o osm procent. Řada nemocnic peníze použila na povinné osmiprocentní navýšení platů lékařů.
VZP však nyní vypočítala, že nemocnice jí po půl roce budou muset pět procent vrátit. Ukazuje se, že odhad toho, kolik si nemocnice vydělají za půl roku, byl nadsazený. Někteří ředitelé nemocnic tak přijdou dokonce o částku, kterou od pojišťovny dostávají na měsíční provoz.
„Několik desítek nemocnic nevykázalo takový objem péče, takže je z našeho pohledu přeplaceno,“ uvedl mluvčí VZP Jiří Suttner. Nechtěl však sdělit, o které nemocnice se jedná.
Podle Asociace českých a moravských nemocnic na to doplatí především bývalé okresní nemocnice, které přešly na kraje.
Za společného viníka hrozícího kolapsu ve financování zdravotnictví považují zdravotní pojišťovny i nemocnice Ministerstvo zdravotnictví. To však jakoukoliv vinu odmítá.
„Protože makroekonomická předpověď byla příznivá a nárůst ve výběru pojistného od počátku roku 2002 se stabilně pohyboval v rozmezí 7,5 až 8 procent, nebyl důvod, abychom navrhli zálohy nižší,“ uvedl mluvčí Ministerstva zdravotnictví Mario Böhme.
Nemocnicím se však hlavně nelíbí, že Ministerstvo zdravotnictví nařídilo plošné zvýšení mezd lékařů, aniž by jim dalo potřebné peníze.
„Ono osmiprocentní navýšení je pouze záloha, z níž část musí nemocnice po pololetním vyúčtování vrátit. Představitelé Ministerstva zdravotnictví tak klamou veřejnost, aby si myslela, že ředitelé nemocnic na slibované navýšení mezd dostali finanční prostředky,“ uvedl Petr Severa z odboru zdravotnictví Ústeckého kraje.
Ne všude situaci vidí tak kriticky. Například ve Fakultní nemocnici Hradec Králové se lékaři s vedením dohodli, že si polepší dokonce o jedenáct procent. Na růst platů pak použila nemocnice i zálohu zdravotní pojišťovny.
Přesto se nebojí, že peníze nebude mít z čeho vrátit. „Všeobecná zdravotní pojišťovna prostě příslušnou částku odečte od dalších plateb, které nám pošle. Ale je pravda, že by se nám po několika relativně úspěšných letech mohla zhoršit naše platební situace,“ uvedl ředitel hradecké nemocnice Leoš Heger.
Podle nemocnic je jediným řešením, aby se zásadně změnilo hodnocení práce lékařů. Reálná cena bodu v nemocnicích totiž již několik let stagnuje na 90 haléřích.
„Hodnota bodu by se měla alespoň přiblížit ambulantní sféře, kde činí 1,04 koruny, jinak se situace v lůžkových zařízeních stane kritickou,“ uvedla ekonomka Fakultní nemocnice v Ostravě Kamila Moslerová.
Viktor Meca, Hospodářské noviny, 13.05.2003