„Náš region se potýká s nedostatkem i věkovým průměrem lékařů, především praktických a lékařů pro děti a dorost,“ uvedla Krenkelová. „V roce 2014 přistoupila VZP po dohodě s Českou lékařskou komorou k tomu, že bude motivovat praktické lékaře tím, že jim zvýší o korunu platbu za jeden bod, podpoří celoživotní vzdělávání i rezidenční místa, kde si praktičtí lékaři vychovávají své nástupce. Bohužel i možnosti VZP jsou omezené,“ uvedla Krenkelová.
Podle starosty Jenišova Ivana Truksy (nez.) by bylo dobré, pokud by pojišťovna motivovala lékaře k otevření praxe na malé obci tím, že by měli vyšší platby než lékaři ve velkých městech. Podle Krenkelové to ale v současné legislativě není možné.
Zkušenosti s výpadkem zdravotní péče má i Aš. „My jsme se jako město v roce 2012 dostali do situace, kdy jeden lékař odešel, a druhý byl ve věku asi 85 let. Výpadek byl fatální. Tenkrát jsme našli řešení jen díky tomu, že našel místní lékař příbuzného, který byl ochoten u nás pracovat,“ popsal starosta Aš Dalibor Blažek (nez.).
Podle něj je ale problém i v nedostatečné konkurenci. „Objevuje se problém, že praktici, když ví, že pacienti jinam jít nemohou, si jich neváží,“ uvedl Blažek. Například Aš je ochotna a schopna pro lékaře připravit například ordinaci nebo mu nabídnout byt. Podle Blažka ale musí mít město jistotu, že lékař smlouvu od pojišťovny dostane.
Podle Krenkelové nemá VZP žádná směrná čísla, která by určovala počet lékařů v konkrétní obci, a je věcí jednání, jestli smlouvu uzavře. „Velmi kvitujeme, že obec nabídne podmínky, aby tam lékař přišel. Konkurence opravdu chybí a lékaři toho zneužívají,“ dodala Krenkelová.