V druhém projektu dostanou lékaři informace o tom, jaké léky předepsal pacientovi další lékař, takže mu ho už nebudou dávat znovu. Novinářům to dnes řekl ředitel VZP Pavel Horák. „Ročně vydá VZP za léky na recept 23 miliard, projektem by mohla ušetřit deset procent této částky,“ upřesnil.
VZP v prvním projektu sledovala dvanáct měsíců ve Středočeském a Královéhradeckém kraji předepisování léků, které při současném užití mohou pacientovi ublížit. Zhruba 40.000 pacientů ročně v celé ČR se z následků takové léčby musí léčit v nemocnici. Pojišťovnu to pak stojí další peníze.
Dneškem startuje další fáze tohoto projektu, VZP osloví všechny lékaře, u kterých našla kombinace léků, které mohly způsobit pacientovi potíže. VZP sledovala předepisování léků na ucpání cév warfarin, léky na nemoci srdce a cév a léky na bolesti kloubů. Odhalila přitom 60.000 případů možného vedlejšího účinku.
Ředitelka odboru léčiv a zdravotnických prostředků VZP Taťána Soharová upřesnila, že v obou krajích bylo sledováno přes milion pacientů na 3452 pracovištích. „Nejzávažnější nepříznivé účinky hrozily u 5540 pacientů, zhruba každý dvoustý mohl mít po požití léků vážné komplikace,“ řekla.
Protože ale šlo jen o analýzu receptů, v dopisech lékařům nyní VZP ověří, zda pacient dané léky skutečně užíval současně, nebo nejprve bral jeden lék a poté přešel na radu lékaře na druhý.
Analýza podle ředitele královéhradecké pobočky VZP Pavla Pechánka ukázala i rarity, jako že jeden pacient si vyzvedl v jednom dni u několika lékařů 23 různých léků, nebo jiný za jeden rok užíval celkem 80 různých léků, které si nechal napsat na recept.
„Napsáním receptu končí 95 procent návštěv lékaře,“ doplnil Horák. Vyzval pacienty, aby netlačili na lékaře, že chtějí recept na svůj oblíbený lék. Součástí projektu je i série seminářů pro lékaře, kde se dozvědí o nejčastějších nevhodných kombinacích léků. Ve druhé polovině by se projekt mohl rozšířit už do celé republiky.
Pokud to správní rada schválí, odstartuje VZP ve druhém pololetí další projekt zaměřený na úspory v lécích. Půjde o elektronické předepisování léků v rámci elektronických zdravotních knížek, a to v krajích Vysočina a Karlovarském.
Přístup k informacím o předepsaných lécích by měli mít také lékárníci, takže by mohli pacienta i jeho lékaře upozornit na riziko nevhodné kombinace léků či opakovaného předepsání stejného léku. Tuto funkci mělo plnit centrální úložiště receptů, to ale zatím nefunguje.