Kraje ale předpokládají propad až na sedm miliard, některé odhady hovoří až o 12 miliardách. Ročně hospodaří VZP se 140 miliardami a je u ní pojištěno 62 procent obyvatel.
„Jsme přesvědčeni, že náklady na zdravotní péči pokryjeme a péči v centrech na léčení rakoviny, roztroušené sklerózy či traumacentrech zajistíme,“ řekl Rod.
VZP podle něj chce vyrovnat výpadek tím, že bude tlačit výrobce ke snižování cen léků a drahých přístrojů a bude důsledně proplácet jen potřebnou péči. Úspory přinese také centralizace informačního systému. Podle Roda se tak dá dosáhnout až pětiprocentní úspory výdajů.
K poklesu příjmů Rod uvedl, že výběr pojistného, tedy peníze od zaměstnanců a samoplátců vybrané přímo VZP, klesl pod úroveň roku 2007 loni v listopadu. Příčinou bylo stanovení maximálního vyměřovacího základu, tedy stropování - tím pádem žádný plátce nemohl za loňský rok odvést úhrnem na zdravotním pojištění více než 139.022 korun. Jakmile dosáhl v součtu měsíců této hranice, přestal pojistné platit.
„Od listopadu dosáhl této hranice velký počet lidí s vysokými příjmy a výběr pojistného klesl,“ vysvětlil. Výledkem byl v listopadu pokles výběru o 1,4 procenta, v prosinci, kdy podniky rušily 13. platy a vánoční prémie, o 4,4 procenta a v lednu o 3,8 procenta.
Celkové příjmy pojistného tvoří spolu s výběrem od zaměstnanců a samoplátců také platba státu za státní pojištěnce a peníze z přerozdělení, kdy více dostávají pojišťovny za staré a nemocné pojištěnce. „Celkové příjmy dosáhly meziročního poklesu 2,3 procenta loni v listopadu, 2,2 procenta v prosinci a zhruba 4,4 procenta v lednu,“ upřesnil Rod. Dodal, že lednové údaje ještě mohou být o plus minus dvě procenta upřesněny.
„Příjmy za leden činí 11,4 miliardy korun, z toho výběr je 7,73 miliardy a zbylých 3,67 miliardy je platba za státní pojištěnce a z přerozdělování,“ vyčíslil mluvčí.
Vládní protikrizový balíček by měl zahrnout snížení plateb pojistného pro zaměstnance o jedno procento a zvýšení plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané. Nyní platí zaměstnanec 13,5 procenta, minimální odvod zaměstnance a osoby bez zdanitelných příjmů je 1080 korun měsíčně. Osoby samostatně výdělečně činné dávají zálohu minimálně 1590 korun a stát dává za své pojištěnce po 677 korunách měsíčně, tato platba by mohla o 200 korun stoupnout.
ČTK