Podle mluvčího centra Vladimíra Šulce vedení přivítalo nabídku na jednání, současně požádalo o čas na prostudování smlouvy a zejména na porovnání s dlouhodobou smlouvu, kterou má s Vojenskou zdravotní pojišťovnou. „Týká se všech diagnóz, pro něž je protonová léčba vhodná, a nijak neomezuje počty pacientů, včetně práva rozhodnutí o vhodnosti léčby, která je na lékařích protonového centra,“ uvedl Šulc.
Centrum také chce, aby vedení VZP centrum navštívilo. „Považujeme za logické, aby se vedení VZP seznámilo s objektem, který nikdy nenavštívilo, nezná jej a neví, jak pracuje,“ řekl Šulc s tím, že ředitel VZP Zdeněk Kabátek trval na místě schůzky v sídle VZP.
VZP připravila také dohodu o narovnání právních sporů. Počítá s tím, že stáhne žalobu, již podala k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Dožadovala se v ní určení neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí, kterou považuje za nevýhodnou, uvedl Tichý.
Sporný dokument podepsal v roce 2006 nucený správce a zavazoval VZP k tomu, že po dobu 15 let bude posílat každý rok do pražského centra zhruba 1600 pacientů a uhradí za jejich léčbu ročně jednu miliardu korun. Zatímco VZP považuje dokument za neplatný, centrum na jeho platnosti trvá.
Podle propočtů ČTK by ročně pražské centrum, pokud by všech 150 klientů byli dospělí, dostalo od VZP téměř 76 milionů, pokud by všechno byly děti, dostalo by přes 110 milionů. Pokud by polovina byli dospělí a polovina děti, dostalo by od VZP za rok 93 milionů korun.
„Vzhledem k tomu, že u VZP je registrováno zhruba 60 procent pojištěnců z ČR, stala by se VZP se 150 klienty odeslanými na protonovou léčbu lídrem v oblasti úhrad protonové terapie v celé EU,“ uvedl Tichý.
K počtu léčených pacientů v EU, jež VZP dnes zveřejnila, Šulc uvedl, že jsou pouze odrazem nedostatku protonových center, nikoli výpovědí o potřebě této léčby.
„Ani budoucí plná kapacita pražského protonového centra nebude stačit doporučenému počtu pacientů, jež stanovila Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky, tedy nejméně 10 až 15 procent pacientů určených k ozařování. To je v reálu přes 3000 nemocných ročně,“ upřesnil Šulc. Například ve Švédsku s menším počtem obyvatel je to 2500 pacientů ročně.
Kromě Vojenské zdravotní pojišťovny zatím žádná česká zdravotní pojišťovna s pražským centrem dlouhodobou smlouvu nemá. Hradí mu léčení svých klientů jen v případě, když jim nabídne cenu srovnatelnou s tím, za kolik léčí protonové centrum v Mnichově. Na léčbu protony posílají tyto pojišťovny jen klienty, u nichž to doporučí komplexní onkologická centra.
Tichý doplnil, že ke stažení žalob, podaných u rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, by se podle návrhu Dohody o narovnání mělo zavázat i Protonové centrum Praha. Centrum se k možnosti stažení žalob nevyjádřilo.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).