Co vědí pacienti o nemocnici, v níž se chce léčit? Může si ji skutečně vybrat na základě toho, jak umí tu kterou nemoc léčit? A není nemocnice ve finanční krizi, která by léčení mohla ohrozit?
Na tyto otázky zpravidla odpověď neznáme. Většinou máme jen informace typu jedna paní povídala, ale žádná fakta. Slepě se svěřujeme zdravotnickému zařízení a nevíme o něm vůbec nic.
„Na Západě je to opačně. Tam jsou lidé zvyklí na informace o nemocnicích, které jsou veřejně dostupné. U nás to bohužel zatím není,“ řekl Jiří Suttner, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Pojišťovna ve čtvrtek oslovila všechny nemocnice v republice a žádá je o odpovědi na 27 otázek postavených tak, že by odpovědi měly dát pacientovi souhrnnou informaci, jak si nemocnice vede v léčení i v hospodaření.
„Poskytování informací veřejnosti považujeme za zásadní povinnost zdravotnických zařízení, tedy nejen nemocnic, které jsou financovány z veřejných prostředků. I když tuto povinnost ze zákona nemají, mělo by být jejich prestiží informace pacientům poskytnout. Jen tak se pak pacient může rozhodnout, kde a u jakého odborníka se bude léčit,“ řekl Právu Suttner.
Ředitelé jsou pro
Ředitelé nemocnic se na iniciativu VZP dívají vcelku dobře. Tomáš Jedlička, ředitel Nemocnice v Hořovicích, Právu řekl: „Jsme veřejná nemocnice. Nemáme co tajit.“ Stejného názoru je i ředitel největší nemocnice v zemi, FN Motol, Miroslav Ludvík: „Odpovíme. Není důvod zamlčovat fakta.“
Ředitelka pražské nemocnice Královské Vinohrady Marie Alušíková soudí, že i její nemocnice odpoví na otázky: „Pacientovi to určitě v orientaci pomůže. Už dnes na našich internetových stránkách se o tom, jaké máme obory a výsledky v léčení, může dočíst.“
| S oslovením nemocnic nepřichází VZP prvně. Už před třemi roky oslovilanemocnice v podstatě se stejnýmiotázkami a z 207 jich odpovědělo 80.“Věříme, že tentokrát bude odezva lepší a na našem portálu pak pacient najde souhrnnou informaci o všech nebo většině nemocnic,“ řekl Suttner. |
Odpoví i pražská Nemocnice na Bulovce: „Ano. Není to pro nás problém. Jsme přece veřejná nemocnice,“ řekl Právu její ředitel Jaroslav Štrof. Také předseda Svazu pacientů Luboš Olejár je pro vyšší informovanost pacientů. „Je to i náš požadavek a otázky vítáme.“
S oslovením nemocnic nepřichází VZP prvně. Už před třemi roky oslovila nemocnice v podstatě se stejnými otázkami a z 207 jich odpovědělo 80. 33 dalo souhlas, aby jejich odpovědi byly na internetových stránkách VZP, 47 nemocnic odkázalo na vlastní internetové stránky.
„Věříme, že tentokrát bude odezva lepší a na našem portálu pak pacient najde souhrnnou informaci o všech nebo většině nemocnic,“ řekl Suttner.
Dodal, že tyto informace jsou pro pacienta nutné nejen v souvislosti se vstupem do Evropské unie, kdy se otevře prostor i pro léčení českých pacientů v zahraničí a konkurenční boj nemocnic bude mnohem silnější než dosud, ale i vzhledem k reformě zdravotnictví, která mj. předpokládá zachovat pro akutní medicínu jen polovinu ze současných nemocnic. To by znamenalo, že zhruba sto nemocnic se změní na doléčovací ústavy.
„Když pacient ví, kolik určitých operací zařízení provedlo a s jakými léčebnými výsledky, získá větší jistotu. Určitě je například lepší jít do větší porodnice, která má zkušenosti s možnými komplikacemi díky obrovskému počtu porodů, než do porodnice, kde se rodí pět dětí za měsíc a lékaři s možnými komplikacemi nepřijdou do styku. A tak je tomu ve všech oborech,“ řekl Suttner.
Václav Pergl, Právo, 30.01.2004