Se zapojením všech šesti regionálních poboček v ČR se předběžně počítá v prvním čtvrtletí příštího roku.
„Regionální pobočky Brno a Ostrava obhospodařují všechny čtyři moravské kraje a Vysočinu. Jejich zapojení do pilotního projektu umožní v příštích měsících VZP otestovat systém digitalizace v plné zátěži, tedy v běžném neprázdninovém režimu,“ uvedl mluvčí.
Podle dřívějších informací zpracovává VZP ročně dva miliony dokumentů nestrukturovaných a tři miliony strukturovaných. Jde o přehledy o platbě pojistného, hromadná oznámení zaměstnavatelem, evidenční list zaměstnavatele či evidenční list pojištěnce.
Digitalizace je součástí koncepce zpracování dokumentů, kam patří vytvoření centrální doručovací adresy, centrální podatelny, centrální digitalizační linky a centrálního archivu.
Tichý připomněl, že VZP přijímá data a informace zatím v papírové i elektronické podobě. Zdravotnická zařízení ani plátci pojistného nemají ze zákona povinnost elektronické komunikace. Digitalizované dokumenty budou okamžitě dostupné z jakéhokoli místa republiky, zkrátí se čekání klientů na přepážkách. Práce s digitalizovanými dokumenty je rychlejší i pro zaměstnance. Budou tak mít více času například na kontrolní činnost.
„Z dosavadních zkušeností vyplývá, že automatické vytěžování dokumentů na digitalizační lince je nejen rychlejší než jejich ruční typování, ale mnohonásobně se také klesla chybovost,“ ocenil Tichý. V příštích měsících budou dolaďovány detaily projektu a ověřována návaznost všech systémů, které VZP při své činnosti využívá.
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla 380 milionů korun včetně opce sloužící k případnému rozšíření služeb, které ale nemusí VZP využít. Vysoutěžená cena je 115 milionů korun.
Podle kritiků měla VZP peníze raději investovat do toho, aby veškeré vyplňování dotazníků a jejich přenos k VZP byly elektronické.
Aktuální poměr formulářů vyplněných ručně a strojově je 70:30. „VZP jednoznačně preferuje elektronickou formu komunikace s partnery. Mnohokrát se snažila přesvědčit a nadále přesvědčuje partnery, aby začali využívat elektronické komunikační kanály. Stále ale zůstává početná skupina těch, kteří volí klasickou, tedy listinnou komunikaci,“ shrnul Tichý.