Co přinese případný vstup do EU občanům ČR ve zdravotnické péči? Lékaři jednoznačně tvrdí, že na členství vydělají nejen oni, ale především pacienti. Lékaři tím, že budou moci pracovat kdekoli v zemích EU, pacienti, že se budou moci kdekoli léčit.
„České zdravotnictví je plně srovnatelné se zdravotnictvím EU. Poskytujeme stejnou péči a v mnoha případech jsme v Evropě dokonce na špici jako například v péči o kojence a děti. To bude náš přínos do Evropy,“ říká ministryně zdravotnictví Marie Součková.
Otevřením hranic k volnému pohybu pracovních sil se podle ní úroveň českého zdravotnictví ještě zvýší, protože bude mnohem větší provázanost odborných zkušeností.
Bude stačit pojištění doma
Pro pacienty bude vstup do Evropské unie znamenat, že veškerou neodkladnou péči mohou mít nejen v ČR, ale i v kterémkoli státě Evropské unie, aniž by cokoli platili a měli k tomu zvláštní pojištění.
Stačí, že jsou doma pojištěni u své zdravotní pojišťovny. „Už dnes to sice s některými státy existuje, protože máme s nimi mezivládní smlouvy. Nejsou však zcela dodržovány. To vstupem do EU padne,“ tvrdí prezident České lékařské komory David Rath.
„Když se pacient dohodne se svou pojišťovnou, může si třeba kýlu nebo srdce nechat operovat v kterémkoliv státě Unie. Nebude platit nic. Nemocnice to vyúčtuje jeho zdravotní pojišťovně v ČR.“ prezident ČLK David Rath. |
Podle jeho názoru bude možné členství v EU využít i jinak: „Když se pacient dohodne se svou zdravotní pojišťovnou, může si třeba žlučník nebo kýlu nebo srdce nechat operovat v kterémkoliv státě Unie. Nebude platit nic, ale nemocnice to vyúčtuje jeho zdravotní pojišťovně v České republice.“
Takovéto zdravotní turistice se ale brání Všeobecná zdravotní pojišťovna. Péče v zahraničí je totiž až pětkrát dražší než u nás.
„Pokud by nebyl tento přístup našich pacientů na plánované výkony do zahraničí regulován, mohlo by to rozkývat celý systém zdravotní péče. Jinými slovy - zdravotní pojišťovny by na to neměly peníze,“ říká mluvčí VZP Jiří Suttner.
Že skutečně bude nutné přikročit k určité regulaci zdravotnické turistiky, připouští i ministryně zdravotnictví Marie Součková. „Počítáme s tím,“ řekla Právu.
Další výhodou pro pacienta bude možnost používat jakýkoli lék registrovaný v kterékoli zemi EU.
Takový přípravek se pak může používat i ve všech ostatních státech Unie, i když v nich registrován není. „To podstatně rozšíří spektrum léků, zdravotnického materiálu a zdravotních pomůcek, které se dosud v ČR používají. Dostupnost všech druhů léků bude mnohem větší než dosud,“ soudí Rath.
Budou stačit současné kapacity nemocnic?
Musíme však počítat i s tím, že také české nemocnice budou léčit občany EU. „Pokud by jejich nápor k nám byl větší, pak by se mohlo stát, že kapacity nemocnic by nemusely stačit a naši občané by mohli být odsouváni na vedlejší kolej,“ soudí mluvčí VZP Jiří Suttner.
To ale odmítá ministryně Součková: „Kapacity nemocnic jsou dost velké a český občan bude mít vždycky přednost.“ Už dnes se ale na některé plánované výkony, převážně operační, čeká týdny, ba měsíce a v případě operací kloubů dokonce i roky.
Ředitelé nemocnic tvrdí, že jsou na novou situaci připraveni, ale zároveň si nechávají otevřená zadní vrátka a doufají, že k masové zdravotní turistice nedojde. Po vstupu do EU se velká možnost uplatnění v zahraničíi otevře i zdravotníkům.
„Západní Evropa má nedostatek nejen lékařů, ale i zdravotních sester a dokonce sanitářů. Německo, Francie, Anglie, ale i severské státy, jsou připraveny naše odborníky přijmout. Samozřejmě, že zejména pro mladé lékaře to bude velmi lákavé, protože za stejnou práci jako doma budou mnohem lépe zaplaceni,“ říká Rath.
„Například v německých nemocnicích už pracuje 408 českých lékařů a Evropská federace lékařů-zaměstnanců prohlásila, že nebude bránit českým lékařům, kteří budou chtít pracovat v zahraničí. „ předseda LOK Milan Kubek |
Kubek hrozí nedostatkem lékařů
„Jestliže skutečně odejdou, pak se může stát, že v České republice bude lékařů nedostatek, zdravotní péče a její dostupnost se zhorší a chybějící lékaře nahradí jejich kolegové z východních zemí, zejména z Ukrajiny, Ruska, Bulharska a dalších států,“ tvrdí Kubek.
Aby k tomu nedošlo, bude muset stát vytvořit zdravotníkům takové pracovní a finanční podmínky, jaké mají jejich kolegové ve státech EU. Jinými slovy - podstatně jim zvýšit plat.
Ministryně Součková se ale frontálního odchodu lékařů a sester do zahraničí neobává: „Přece jenom svoji roli hrají kořeny, odkud člověk vyrůstá a také jazykové schopnosti. V lékařské profesi to znamená perfektně ovládat jazyk země, do které případný zájemce chce jít, protože jde o komunikaci mezi ním a pacientem. A taková dokonalá znalost jazyka u našich mladých lidí zatím není, zejména v německém jazyce,“ soudí.
Václav Pergl, Právo, 6.6.2003