Po několikaletém růstu pohledávek po splatnosti, které se nastřádaly za více než 20 let (v loňském roce se vyšplhaly na 31,4 miliardy korun), se letos podařilo jejich růst zastavit a jejich objem začíná poprvé klesat. Za první pololetí došlo ke snížení o 1,6 miliardy na celkových 29,7 a do konce roku ekonomická náměstkyně VZP Markéta Slavíková předpokládá pokles až na 29,1 miliardy korun.
Měkké nástroje
Zdravotně pojistný plán pojišťovny počítá s tím, že v letošním roce vybere od plátců 100,2 miliardy korun a dalších 51 miliard pojišťovna získá z přerozdělení plateb za tzv. státní pojištěnce. Jak Markéta Slavíková uvedla, pojišťovna je schopna vybrat asi 99 % z těchto prostředků.
„Nejlepší způsob řízení pohledávek je zajistit, aby vůbec nevznikaly, tedy co nejefektivněji vybírat předepsané pojistné dané zákonem. Nejdůležitější je komunikace, snažíme se využívat měkké nástroje a v rámci aktivní práce s klientem používáme k jeho oslovení sms, e-mail a datové zprávy. Platební výběr, který je již součástí tzv. tvrdého vymáhání, vystavujeme až po půl roce aktivní práce s klientem. Poté nastupuje daňová či soudní exekuce,“ vysvětluje náměstkyně Slavíková s tím, že nejmenší část pohledávek tvoří ty nejmladší, tzv. přechodné, které bývají v průběhu roku uhrazeny (generují je například stavební firmy s ohledem na sezonní práce). Nejvíce pohledávek – 8,5 miliardy korun – je z období před 3 až 5 lety. Jak Markéta Slavíková zdůraznila, právě po 3 letech od počátečního data pohledávky začíná její vymahatelnost prudce klesat. „Jde o nemajetné osoby nebo firmy v konkurzu a dalších právních problémech. Je mnohem obtížnější tyto pohledávky vymáhat,“ uvedla ekonomická náměstkyně. Jen těžko vymahatelné, starší pohledávky jsou v celkovém objemu 20 miliard. Prostředky, které pojišťovně dluží firmy v likvidaci nebo v dlouhodobých konkurzech či vleklých dědických řízeních, již ale zůstanou nedobytné, pokud uplyne promlčecí lhůta stanovená zákonem na 10 let.
Milion řádek
Pojišťovna na internetových stránkách seznam dlužníků zveřejňuje. Celkem 8800 z nich nezaplatilo pojišťovně dluh v rozmezí 300–500 tisíc, 2500 dlužníků má dát 500 tisíc až 1 milion, více než 1 milion korun nezaplatilo 1300 subjektů. Dohromady na zveřejněných seznamech spočteme 8miliardový dluh. Zbytek, tedy 21 miliard, pojišťovna pohledává po subjektech, které jí dluží méně než 300 tisíc korun. „Seznam těchto dlužníků VZP zatím nezveřejnila kvůli složité administrativě a snaze ochránit ty, které by zveřejnění mezi dlužníky poškodilo, protože mezitím už zaplatili,“ vysvětlila náměstkyně.
Celkový seznam dlužníků VZP činí dohromady milion řádek. Pojišťovna pro zefektivnění vymáhání pohledávek před 2 lety zavedla software „systém správy pohledávek“. „Konečně jsme díky němu začali vymáhat pohledávky systémově, identicky v celé VZP včetně všech regionálních poboček, což eliminuje právě regionálně odlišné postupy. Spisy jsou z jednoho místa k nahlédnutí v elektronické podobě. Výzvou ale zůstává zrychlení systému, který kvůli obrovskému množství dat působí těžkopádně,“ řekla náměstkyně Slavíková.
Jak na závěr dodal ředitel VZP Zdeněk Kabátek, takto vymožené prostředky jsou součástí výběru pojistného a jdou tedy do základního fondu k úhradě zdravotní péče.