„U revizí provedených v roce 2001 jsme zjistili, že to bylo 80 miliónů korun a 243 miliónů špatně vykázaných bodů. Loni částka, kterou jsme zdravotnickým zařízením odmítli zaplatit, dosáhla 147 miliónů korun. Zároveň jsme odmítli proplatit 401 miliónů bodů,“ řekl novinářům ve středu Jiří Suttner, vedoucí tiskového oddělení VZP.
Protože bod je zhruba za korunu, znamená to, že by to bylo dalších 243 respektive 401 miliónů korun. VZP nyní ale prošetřuje, zda tyto body nebyly vykázány třeba omylem nebo na jiné kódy. Tato částka tedy ještě není dořešena.
Rath: chyba je i na straně VZP
„VZP si za to může. Systém, který zavedla, je totiž nesmírně složitý, byrokratický,“ řekl David Rath, prezident České lékařské komory.
Podle něj VZP za poslední léta klesl počet klientů o milión, ale počet zaměstnanců zůstal stejný.
„A ten mají proto stejný, že trvají a prosazují složitý administrativní způsob, kdy ke každé maličkosti v léčebné péči se musí přiřadit nějaký číselný kód a vykazovat to VZP. Tento systém je tak složitý, že se v něm někdy nevyznají ani samotní revizní lékaři VZP,“ soudí Rath.
Dodává, že komora mnohokráte navrhovala zjednodušení vykazovaného systému, který by byl i mnohem levnější než současný. Zatím ale bez odezvy.
„VZP zamlčuje, že dnes spotřebovává až šest miliard korun ročně na své úředníky. Kdyby zjednodušila systém, bylo by jich méně a více peněz by mohlo jít na lékařskou péči,“ řekl Rath.
Pacienti se málo ptají
Jiří Suttner soudí, že pacienti se svého lékaře málo ptají, kolik jejich léčba stojí, a tím jim vlastně umožní šidit.
„Většinou se ale jedná o neúmyslné chyby, jako je špatně vyplněné rodné číslo pojištěnce, špatný kód apod. To se dá napravit,“ soudí Suttner.
Jeho kolega Antonín Pečenka, vrchní ředitel léčebného úseku VZP, uvedl, že kontrolní systém VZP se stále prohlubuje a vždycky přichází u některých zdravotnických zařízení na to, že vykazují péči, která vykonána nebyla.
Podle něj pacienti mají jednou za rok možnost si vyžádat údaje o své zdravotní péči uhrazené za posledních dvanáct měsíců.
A někteří z těch, kteří to využili, pak s překvapením zjistili, že za ně pojišťovna zaplatila něco, co ve skutečnosti provedeno nebylo a o čem pojištěnec neměl ani ponětí.
„Pacienti si dobře pamatují, jaké léky nedostali, protože ty své znají. Vědí i, zda byli na ozařování nebo na nějakém speciálním výkonu či ne.“ Antonín Pečenka, vrchní ředitel léčebného úseku VZP |
Příklady podvodů
VZP se domnívá, že vždy se najdou nepoctiví jedinci, kteří budou podvádět a obohacovat se tak na úkor pojišťovny.
Například na Chomutovsku to byl gynekolog, který vypisoval recepty pro své pacientky, sám je pak vyzvedával v lékárně, ale pacientkám nepředával a nakládal s nimi ve svůj prospěch. Pojišťovnu okradl o 160 000 korun.
V témže okrese stomatolog vykazoval zdravotní výkony, které u pacientů neprovedl. Škoda byla vyčíslena na 1,3 miliónu korun.
Na Šumpersku praktický lékař vystavoval po více jak dva roky recepty na různé léky, a to na jména pojištěnců, kteří podle svého vlastního vyjádření léky nikdy nedostali. VZP okradl o 370 000 korun.
Podobných podvodů je dost. Většinou končí vzájemnou dohodou, ukončením spolupráce a zaplacením peněz, o které pojišťovnu připravili. Tam, kde se nemohou dohodnout, končí věc u soudu. Nyní jich běží asi desítka.
VÁCLAV PERGL, Právo, 10.04.2003