V osmdesáti obálkách totiž letí do světa výpovědi 3683 lékařů, které v rámci výzvy Děkujeme, odcházíme rozesílá advokátní kancelář najatá lékařskými odbory ředitelům českých nemocnic.
Spor, který minulý týden obsazoval titulní stránky novin, má čtyři hlavní aktéry.
Lékaře, kteří požadují za svoji práci vyšší platy, ředitele nemocnic, kteří dostali výpovědi 30 až 80 procent svých lidí, hejtmany coby zřizovatele nemocnic a především ministra zdravotnictví Leoše Hegera.
Hra je zatím hodně nepřehledná. Za vzrušenými vzkazy přes média a odkazování na lednová krizová jednání zatím není vidět žádný model, jak bude v Česku od března zajištěna péče o pacienty.
Děkujeme, zavíráme
„Všechna klíčová oddělení končí. Na chirurgii nám zůstane jen primář a jeden externista, na interně dva lékaři a na ARO jeden anesteziolog, podobně jako u gynekologů. S jedním člověkem těžko můžete zabezpečit čtyřiadvacetihodinovou službu sedm dní v týdnu,“ říká Lukáš Velev, ředitel jihlavské nemocnice, kde podalo minulý týden výpověď přes 70 procent ze 150 tamních lékařů, a to napříč obory i věkovými skupinami.
Se stávajícím počtem lékařů by v Jihlavě mohl zůstat provoz pouze na několika odděleních (například oční oddělení je bez výpovědi) a to ještě s omezenou pracovní dobou. Proto Lukáš Velev s napětím očekává setkání všech pěti ředitelů krajských nemocnic s hejtmanem kraje Vysočina, naplánované na tuto středu.
Nikdo zatím nechce svoji strategii prozrazovat, nicméně možností visí ve vzduchu několik. Lékařská péče se bude koncentrovat na jedno místo, nemocnice si mezi sebou rozdělí jednotlivá oddělení nebo třeba úplně zanikne jedna z nich. Na řešení mají všichni zúčastnění dva měsíce - do té doby nespokojeným lékařům skončí výpovědní lhůta.
Základní plat lékařů v Jihlavě se pohybuje od 17 do 30 tisíc hrubého, se službami si přijdou až na dvojnásobek. Ačkoli hejtman Vysočiny podobně jako někteří jeho kolegové v jiných krajích odborářům nabídl zvýšení platů z krajských prostředků, lékaři gesto odmítli s vysvětlením, že nechtějí jednorázové injekce, ale systémové řešení od vlády.
I přesto jsou tento týden po celé republice na plánu schůzky mezi hejtmany a řediteli nemocnic o tom, jak z krize ven. Zatímco například v Jihomoravském kraji bude pracovní tým vymýšlet, jak zajistit zdravotnické služby na úrovni víkendového provozu, v Karlovarském kraji sázejí na přesvědčování jednotlivců, aby výpověď stáhli.
To se spraví
Ačkoli se o plánech na razantní akci lékařských odborů vědělo už od jara, ministr Leoš Heger od té doby nic zajímavého nenabídl a teď překotně vyjmenovává jeden možný krok za druhým. Například návrh, aby lékaři operovali pouze v několika vybraných špičkových centrech a poté pacienty převezli na doléčení do jiné nemocnice.
Podobná redukce může mít sice pozitivní vliv, potíž je ale v tom, že musí proběhnout na základě analýzy potřeb pacientů, a ne narychlo podle toho, kde jsou lékaři naštvaní.
Některé hejtmany zároveň minulý týden pobouřila zpráva, že by měli vyhlásit stav ohrožení a tím donutit lékaře, aby chodili třicet dní do práce. Platy lékařů by v případě nouze musely hradit právě kraje a navíc by se problém jen o měsíc posunul.
Sociálnědemokratičtí hejtmani se teď s ministrem z TOP 09 přetahují o to, kdo je za nízké platy lékařů vlastně zodpovědný.
Ředitelé nemocnic zuří, protože jim ministr říká, aby zvedali platy ze svých rozpočtů sami. Manažeři namítají, že jejich investice jsou zpravidla vázané na konkrétní účel a není možné je kliknutím přeposlat lékařům v prémiích.
Ačkoli zprávy z ministerstva zatím neukazují na ochotu s lékaři vyjednávat a podle vzkazů z krajů hejtmani odmítají ministra poslouchat na slovo, je atmosféra v nemocnicích, kde to všechno začalo, zatím klidná.
Lékaři věří, že síla jejich protestu donutí vládu najít řešení. „Žádný zodpovědný člověk to přece nemůže nechat dojít tak daleko, aby do práce najednou nepřišly čtyři tisíce lékařů,“ říká mladý jihlavský chirurg Tomáš Engel, který podepsal výpověď. Pro jistotu už si ale koupil učebnici němčiny.