Vzteklina u netopýrů v České republice

Koncem září proběhla tiskem zpráva o laboratorním potvrzení vztekliny u netopýra nalezeného v pražských Riegerových sadech. Nakaženou samici netopýra večerního (Eptesicus serotinus) předala nálezkyně pražské záchranné stanici pro volně žijící živočichy Lesů hlavního města Prahy. Od roku 1994 se jedná o pátý případ pozitivního nálezu vztekliny netopýrů v České republice, přičemž všechny předchozí případy (tři u netopýra večerního a jeden u netopýra hvízdavého, Pipistrellus pipistrellus) byly zaznamenány na jižní Moravě. I přesto je Česká republika od roku 2004 považována za stát bez přítomnosti vztekliny a nálezy vztekliny u netopýrů tento stav nijak neovlivňují. Tato skutečnost je dána tím, že více než 99 % případů vztekliny u člověka je vyvoláno virem RABV, pro který jsou v Evropě rezervoárem šelmy. Cirkulace dalších lyssavirů, které zjišťujeme u netopýrů, je oddělená od vztekliny lišek. Přenos je možný, ale vzácný U evropských netopýrů byly doposud popsány čtyři různé lyssaviry: European Bat Lyssavirus 1 a 2 (EBLV-1 a EBLV-2), Bokeloh Bat Lyssavirus (BBLV) a West Caucasian Bat Virus (WCBV). Nejběžnějším je lyssavirus EBLV-1, který byl také jako jediný zjištěn ve všech případech v České republice. V celé Evropě přitom bylo v letech 1977–2010 do databáze Rabies Bulletin Europe oficiálně registrováno 959 případů vztekliny u netopýrů a přibližně 95 % z nich tvoří právě nálezy EBLV-1 u ne