WHO ve zprávě vydávané každé tři roky konstatuje, že v 53 zemích regionu s celkem 900 miliony lidmi se střední délka života neboli naděje dožití zvýšila za 30 let do roku 2010 o pět let na 76 let. WHO ovšem do své definice „Evropy“ zahrnuje i bývalé středoasijské sovětské republiky.
Příčinu výrazného vzestupu délky života WHO vidí v poklesu úmrtnosti z některých příčin v čele s automobilovými nehodami a mateřskou a kojeneckou úmrtností. Důležitým faktorem jsou i snahy o snížení některých zdravotních rizik a zlepšení sociální a ekonomické situace v regionu.
Kojenecká úmrtnost klesla v evropském regionu WHO od roku 1990 o 54 procent na 7,9 úmrtí na 1000 živě narozených dětí, což je nejméně na světě. Míra úmrtnosti matek přo porodu se propadla o 50 procent a stejným tempem se snížila úmrtnost v důsledku autonehod.
„Dobrá zpráva je, že celková úmrtnost u všech příčin úmrtí v evropském regionu dál klesá,“ řekla podle agentury Reuters spoluautorka zprávy Ritu Sadanová. „Velmi významné ale je, že národní průměry ukazují na ohromné nerovnosti - zejména na rozdíly mezi východem a západem,“ dodala. Regionální ředitelka WHO Zsuzsana Jakabová označila tyto nerovnosti za „zbytečné a nespravedlivé“.
Hlavními příčinami úmrtí v evropském regionu jsou nepřenosné choroby jako nemoci srdce a rakovina. Kardiovaskulární nemoci se na celkovém počtu úmrtí podílejí zhruba 50 procenty, rakovina 20 procenty a další nepřenosné nemoci deseti procenty. Přenosné choroby jsou nadále na ústupu, pro WHO je ale nadále zdrojem obav tuberkulóza a pohlavně přenosné choroby v čele s AIDS.
Mezi muži a ženami panuje nadále velká nerovnost v délce života. Zatímco ženy měly v roce 2010 naději dožít se v průměru 80 let, u mužů to bylo jen 72,5 roku. Mezi východem a západem regionu je nápadný rozdíl v mírách předčasné úmrtnosti, tedy v úmrtích před dosažením věku 65 let.
Největší příčinou předčasných úmrtí se stala v posledních letech rakovina, která z této pozici sesadila kardiovaskulární nemoci. Úmrtnost na rakovinu je v jednotlivých zemích rozšířené Evropy velmi rozdílná a pohybuje se od pěti procent v některých zemích po více než 30 procent v jiných, uvedla WHO.