ŽENEVA - Šíření zoonóz, tedy nemocí přenosných ze zvířat na lidi, jako například ptačí chřipky, se zrychluje a mezinárodní spolupráce v této oblasti není dostatečná. Upozornili na to světoví odborníci na závěr své třídenní konference, která se tento týden konala v Ženevě.
Neobvyklou konferenci, která se zabývala humánní i veterinární medicínou, společně uspořádaly Světová zdravotnická organizace (WHO), Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), Mezinárodní úřad pro dobytčí epidemie (OIE) a Nizozemská zdravotnická rada.
„Je pravděpodobné, že šíření zoonóz bude pokračovat,“ prohlásil koordinátor WHO pro boj proti zoonózám François Meslin. „Počet zoonotických nemocí je značný a počet těch, které se stávají problémem jak v rozvinutých, tak v rozvojových zemích, stále roste,“ upozornil.
Experti na konferenci shodně poukazovali na nedostatečnou spolupráci mezi veterinární a humánní medicínou, což poškozuje prevenci nových zoonóz. Účastníci konference požadovali, aby vlády přijaly opatření ke sledování, výzkumu a léčení těchto chorob ve světě.
„Dosud nejsme schopni vám říci, kdy se objeví další zoonóza,“ připustil Meslin a informoval, že WHO, FAO a OIE vydaly společnou výzvu k posílení finanční podpory službám veterinární i humánní medicíny, které se zabývají zoonózami, avšak jejich činnost je brzděna nedostatkem peněz.
V Asii koncem loňského roku začala epidemie ptačí chřipky, která si vyžádala 23 lidských životů ve Vietnamu a v Thajsku a vyvolala nutnost vybití milionů kusů drůbeže, aby se zpomalilo její šíření. Odborníci mezi zoonotické nemoci zařazují rovněž horečku Ebola a leishamniózu, chorobu vyvolanou parazity, které přenášejí komáři.
SARS (syndrom akutního respiračního selhání), neboli atypický zápal plic, někteří odborníci považují za „potenciální“ zoonózu, protože zatím ještě není prokázáno, že ji přenášejí cibetky na jihu Číny. Podle Merlina nemoc šílených krav, nebo spíše lidská varianta této choroby, označovaná jako Creuztfeldtova-Jakobova choroba, v diskusích na konferenci figurovala jen okrajově, protože její způsob přenosu kontaminovaným masem je specifický.
Badatelé na konferenci dospěli k závěru, že virus nilské horečky by se mohl brzy objevit v Evropě v důsledku oteplování klimatu. Tento virus, jenž je šířen komáry a stěhovavými ptáky, může vyvolat smrtelný zánět mozku. Ve Spojených státech si po roce 1999 vyžádal stovky mrtvých.
Podle odborníků, kteří se sešli na konferenci v Ženevě, jsou při výskytu a šíření zoonotických chorob daleko nejvýznamnějšími faktory ekologické změny vyvolané lidskými aktivitami a důsledky zemědělské výroby. Mezi dalšími faktory experti uvádějí vlastnění domácích zvířat, rozvoj letecké dopravy a stravovací preference.
ČTK