Firmy se proto snaží investovat peníze do výzkumu těch léků, které budou pacienti užívat několik let (chronická onemocnění). Investice do výzkumu léků užívaných na léčbu krátkodobých onemocnění, tak stojí až v druhé řadě.
Pokles finančních prostředků, které jdou na výzkum antibiotik, znepokojuje představitele Světové zdravotnické organizace. „V současné době čelíme riziku, že kvůli rostoucí antibiotické rezistenci, nebudou za pár let k dispozici účinné látky proti stále silnějším bakteriím nebo proti rostoucím případům tuberkulózy,“ uvedl Richard Laing z WHO.
Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že ochota firem investovat do výzkumu antimikrobiálních látek souvisí s návratností vložných financí. Problém přitom vyvolal živou diskusi mezi kontrolními úřady a farmaceutickými firmami.
| ANTIBIOTICKÁ REZISTENCE: |
|---|
|
Problém rezistence vznikl v souvislosti s masivní spotřebou antibiotik. V současnosti zasáhla rezistence s různou intenzitou všechny mikroby a skupiny antibiotik bez ohledu na geografickou lokalizaci. V některých oblastech světa s vysokou prevalencí rezistence je tento syndrom antibiotické rezistence tak závažný, že prakticky znamená konec původně úspěšné éry antibiotik. Pro ilustraci jsou uvedeny některé výsledky evropské a národní surveillance rezistence. Například bylo zjištěno, že u většiny sledovaných bakterií se v Evropě uplatňuje tzv. severojižní gradient rezistence, kdy severské země s tradičně nejnižší spotřebou antibiotik mají také nejnižší prevalenci antibiotické rezistence, zatímco na jihu Evropy je rezistence mnohonásobně vyšší. Invazivní izoláty MRSA (methicillin-resistant Staphylococcocus aureus, neboli kmeny těchto bakterií rezistentní k methicilinu/oxacilinu, obvykle současně multirezistentní k několika skupinám antibiotik), jsou rozšířeny prakticky na celém území ČR. ZDROJ: Surveillance antibiotické rezistence RNDr. Pavla Urbášková, CSc.,Národní referenční laboratoř pro antibiotika, Státní zdravotní ústav Praha |
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 26.1. 2004