Nebezpečnost nových případů tuberkulózy spočívá podle WHO v tom, že při nich působí bakterie odolné vůči dosud nejúčinnějším lékům proti této nemoci. Léčba takzvané rezistentní tuberkulózy je velmi dlouhá (až dvouletá oproti současným šesti měsícům) a velmi drahá (i více než stokrát dražší než tradiční léčba), uvedla organizace v prohlášení.
Prvotním cílem plánu WHO je v příštích čtyřech letech předejít ve světě 263.000 případům rezistentní tuberkulózy a zabránit tak asi 120.000 úmrtí. Ze 440.000 současných případů je jich 81.000, tedy 18 procent, v Evropě, především dle WHO na východě starého kontinentu a v republikách bývalého Sovětského svazu.
Organizace, jejímž hlavním posláním je dosáhnout co nejvyšší zdravotní úrovně všech národů mezinárodní spoluprací při prevenci chorob, chce bojovat proti zvlášť nebezpečnému typu tuberkulózy jeho lepším odhalováním, prevencí a léčbou. Plán má přijít na pět miliard dolarů. „Abychom uspěli, potřebujeme angažovanost všech partnerů, zvláště občanské společnosti,“ zdůraznila Lucica Ditiuová z programu WHO proti TBC.
Osoba, která trpí rezistentním typem tuberkulózy a není řádně léčena, může nakazit v průměru až 15 lidí ročně. Vir HIV způsobující AIDS a TBC přitom vzájemně zrychlují svůj postup. Onemocnění AIDS je podle WHO částečně odpovědné za zesílení tuberkulózy ve světě, která ve své „běžné“ formě zabije ročně kolem 1,7 milionu lidí.
„Jedná se o starou nemoc, která nikdy nezmizela a nyní se velmi silně vrací. Čísla jsou děsivá. Jedná se o velmi dramatickou situaci,“ usoudila podle agentury Reuters Ditiuová. Při nekomplikované tuberkulóze umírá prý asi sedm procent nemocných, u rezistentních forem TBC je to až 50 procent pacientů.
Na tuberkulózu zemřelo podle statistik loni v Česku 28 lidí. Nemoc byla potvrzena u 680 pacientů, což bylo o čtyři procenta méně než v roce předchozím. Podíl cizinců na počtu nemocných s tuberkulózou v Česku loni poklesl na 17 procent (o dva procentní body oproti roku 2009); nejvíce jich bylo z Ukrajiny, Vietnamu, Mongolska a Slovenska.