Více než polovinu sebevražd páchají lidé mladší 45 let. Ve věkové skupině 15 až 30 let jde o druhou nejčastější příčinu smrti, po silničních nehodách.
Zpráva WHO nicméně uvádí, že mezi léty 2010 a 2016 se míra sebevražd ve světě snížila o 9,8 procenta. Výjimku představuje region Severní a Jižní Ameriky, kde dostupnost zbraní představuje podle WHO významný faktor při páchání sebevražd. Tato míra vzrostla, a to o šest procent.
Statistiky vede bývalá britská kolonie Guyana, která je mezi Venezuelou a Surinamem. Na 100.000 obyvatel tam připadá více než 30 sebevražd. Další v pořadí je Rusko, kde má vysoký podíl sebevražd na svědomí alkohol. Zvýšenou míru sebevražd vykazuje také Litva, Lesotho, Uganda, Srí Lanka, Jižní Korea, Indie a Japonsko.
V Česku se každý den stanou tři až čtyři sebevraždy, zhruba tedy 1300 až 1400 ročně. Údaj v tabulce WHO o 10,5 sebevraždy na 100.000 obyvatel ČR (4,2 v případě žen, 17,2 u mužů) odpovídal světovému průměru. Na Slovensku průměr činil 10,1 (2,6 ženy, 18,4 muži).
Rozdíl v míře dokonaných sebevražd mezi muži a ženami je ve vyspělých zemích i ve světě běžný, jednu z výjimek představuje Čína, kde připadá 8,3 sebevraždy na 100.000 žen a 7,9 sebevraždy na 100.000 mužů.
"Jakákoliv smrt je tragédií pro příbuzné, přátele a kolegy zesnulého. Sebevraždě se ale dá předejít," zdůraznil generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. Vyzval přitom země světa k přijetí preventivních strategií a programů. V současnosti ze 183 členských zemí 38 přijalo na státní úrovni program prevence sebevražd. V Česku má být první Národní plán prevence sebevražd přijat do konce letošního roku.
WHO přitom upozornila, že i omezení přístupu k pesticidům, často používaným jako jed, je jednou z cest, jak rychle snížit míru sebevražd; na Srí Lance zákaz pesticidů vedl k poklesu počtu sebevražd o 70 procent, což podle WHO mezi lety 1995 až 2015 zachránilo 93.000 životů.
Údaje WHO z roku 2016 nezahrnují pokusy o sebevraždu. K těm v průměru dochází dvacetkrát častěji než k dokonaným sebevraždám.